Zvířetice

Zříceniny hradu na ostrožně nad pravým břehem Jizery u Bakova nad Jizerou.

Hradzaložil před rokem 1318 Zdislav z rodu Markvarticů. V držení rodu, který se po hradě psal, zůstal až do roku 1504. V roce 1528 se stal majetkem Vartenberků, kteří jej v druhé polovině století přestavěli na renesanční zámek. Zatřicetileté války hrad drželi Valdštejnové. V roce 1693 zámek poškodil požár. Po něm byl ještě opraven, osudným se mu stal další požár v roce 1720. Po něm se začal postupně měnit ve zříceninu.

Dvojdílnou dispozici hradu představovalo jádro hradu a předhradí. Na předhradí jsou patrny relikty hospodářských staveb a renesanční sladovna. Čelo a boky jádra opevňoval příkop, před nímž byl na bocích vyhozen val. V nárožích lichoběžného jádra se tyčily věže, z nichž severní byla v renesanci zvýšena a její střep je dodnes siluetou hradu. Ze západní věže se dochovalo pouze zdivo obrácené dovnitř jádra. Další, východní věž musela ustoupit stavbě raně barokní kaple. Jižní nároží zcela zaniklo, zda zde stála čtvrtá, jižní věž je dnes otázkou archeologického výzkumu. Dochované čelná věže, severní a západní vystupují před kurtiny jen málo, východní věž byla zřejmě zcela zatažena dovnitř jádra, takže jejich flankovací schopnosti byly značně omezené.
Palác stával na nejchráněnějším místě nad řekou, dochovaly se z něj především přízemní místnosti zaklenutélomenou klenbou. Brána se nacházela při západní věži, v 16. století pak byla přenesena k severní.

           

na první fotografii je pohled na severní věž z předhradí. Na druhé fotografii je pozůstatek západní věže, na třetí fotografii pak renesanční palác v čele hradu a na čtvrté je portál v paláci při jihozápadní straně.

Při naší druhé návštěvě na podzim 2004 jsme byli celkem mile překvapeni stavem areálu, který byl zbaven náletové vegetace jak v prostoru jádra, tak především příkopu a předhradí.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů