Znojmo

Zámek a pivovar v místě knížecího sídelního hradu na ostrožně nad Dyjí v jihozápadním cípu středověkého města.

Přemyslovský dřevohlinitý hrad vznikl někdy brzy po připojení Moravy k českému státu. Po rozdělení brněnského údělu se Znojmo stalo centrem samostatného údělu příslušníků sekundogenitury vládnoucího rodu. Z té doby pochází především významná rotunda sv. Kateřiny, jejíž nástěnné malby s galerií Přemyslovců z roku 1134. na počátku 15. století obsadili hrad a město stoupenci markraběte Prokopa Hynka Suchého Čerta z Jevišovic a Jana Sokola z lamberka. V roce 1404 odolali obležení vojskem vévody Albrechta a uherského krále Zikmunda. Prvním zástavním držitelem hradu byl Albrecht z Leskovce. Potom se držielé střídali. Zdeňkovi z Roupova byl po Bílé hoře konfiskován, roku 1645 jej poničili Švédové. Zástavní držitelé podnikali jen nejnutnějěí přestavby.Předhradí zůstalo až do 18. století prakticky nezastavěno a a na jeho ploše se pěstovala vinná réva.
V roce 1710 dostali znojemský hrad lénem bratři z Deblína. Za nich proběhla barokní přestavba. Poslední Deblín byl zavražděn roku 1784 a zámek byl změněn na vojenskou nemocnici.

Snad již koncem 12. století za Konráda Oty II., či za markraběte Vladislava Jindřicha na počátku století 13. došlo k přeměně hradu na vrcholně středověký hrad. Konec ostrožny byl vydělen ve skále vylámaným šíjovým příkopem a ve vzniklém zadním hradu mohl vyrůst kompaktní soubor válcové věže, paláce a románské obdélné kaple s protáhlou apsidou. Hrad zabíral plochu dnešního zámku ve tvaru protáhlého šestiúhelníku s největšími rozměry 90 a 55 m. Věž o průměru 11 m stála vedle brány a na ní podél severovýchodní hradby navazoval palác s kaplí. Hmota zámku ještě ukrývá zdivo hranolové věže nakoso stojící vedle kaple a další stavení na severozápadě. Kaple nahradila rotundu.
Pozdě románská osmiboká věž z třetiny 13. století která byla považována za nejstarší světskou stavbu stála u vstupu do předhradÍ. Byla postavena z kvádříku a proto je možný její starší původ. Bohužel se roku 1892 zřítila. Další gotické a renesanční zdivo se zachovalo již zmíněné v hmotě zámku, zejména na severu, a skalní sklepy a lochy na jihu a západě. Zde stálo další stavení, při barokních úpravách ale již polozřícené a proto jej odstranili. Renesančního původu mohou být i některé pozůstatky zdiva v objektech pivovaru. Při jižním ohyby hradby výzkum odkryl dojtraktovou budovu ze 14. století. Novou hradbu snad dostalo předhradí stavbě hradeb města v poslední třetině 13. století. Nalezen byl i útržek starší hradby z doby asi před poovinou 13. století.

       

Na první fotografii je celkový pohled na hrad z radniční věže. na druhé fotografii je nádvoří zadního hradu, na třetí rotunda sv. Kateřiny, na čtvrté pak tarasní zeď předhradí.

Literatura:
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů