Veliš

Zříceniny hradu na dominatním čedičovém kopci u Jičína zničené lomem.

Hrad se v písemných pramenech připomíná prvně roku 1316, kdy jej král Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 přešla zástava na Vartemberky, kteří jej o deset let poté získali dědičně a v jejich majetku zůstal až do roku 1434. Za haška z Valdštejna byl hrad roku 1443 dobyt. Od Haška pak hrad roku 1452 kupuje Jiří Poděbradský a v roce 1487 Mikuláš starší Trčka z Lípy.
Za Trčků byla provedena výrazná pozdně gotická přestavba a v roce 1500zde byla uložena kompaktáta. Dalších úprav se hrad dočkal za Víléma Trčky z Lípy v polovině 16. století a poté ještě v 90. letech.
Roku 1606 hrad koupil Matyáš z Thurnu a jako pobělohorský konfiskát hrad připadl Albrechtovi z Valdštejna, který zde chtěl zřídit klášter. po jeho smrti hrad drželi Šlikové a byl neúspěšně obléhán Švédy. pro jeho nesporné kvality byl pak císařem roku 1658 zbořen. Zříceniny byly rozebírány na stavební materiál a v 18. století těžce postiženy i lomy, které do roku 1879 doslova rozkrájely hraní kopec.

Oválný hrad zaujal vrchol kopce. o jeho jádře není skoro nic známo. Dle starých vyobrazení, která ovšem není možno ověřit, hradu dominovala čtverhranná věž. Druhá věž, jejíž zbytky patrě při vstupu do jádra popisuje ještě A. Sedláček byla okrouhlá. Většina jádra zanikla, rozpoznat lze část ohrazení s pozůstaky dvou budov s kvádrovým límcem. Patrna je i horní část, dle B. Balbína velmi hluboké studny. Nejčitelnější částí hradu pak jsou zbytky vnějšího pozdně gotického dělostřeleckého opevnění, které s vyjímkou vstupní části, zaujalo korunu valu před starším okružním příkopem s kontreskarpovou zdí, který byl vyhlouben již ve svahu pod vrcholem kopce.
Zpevňovali jej masivní dělostřelecké bašty, většinou polokrouhlé, v jednom případě i polygonální, s vnějším lícem ze štuk. Jedna ztěchto bašt zajišťovala i vstupní bránu do částečně dochované části předhradí, k níž stoupá dobře patrná přístupová komunikace. Nelze ani vyloučit, že dnešní ves Předhradí byla k hradu přihrazena.

       

Na první fotografii je pohled od bašty vnějšího opevnění přes odtěženou část kopce směrem k jádru hradu s obdélnou budovou. Viditelný je profil příkopu a valu s vnějším opevněním. Druhá fotografie je pohled z jádra směrem na pás vnějšího opevnění s baštou při vstupu. Třetí fotografie je opět pohled z jádra na vnější opevnění, ve středu snímku je vidět reliéf bašty s kontreskarpou příkopu? Na čtvrté fotografii je pohled z jádra přes odtěženou plochu zřejmě opět na vnější pás opevnění s fragmenty zdiva. Odtěžená část je zbytek po studni, či cisterně?

Přestože Veliš patřila k nejdůležitějším východočeským hradům, je naše poznání jen velmi malé a nadále mu zůstáváme velmi dlužni. Její počátky zřejmě mohou být spjaty s velmi málo probádanou vlnou zakládání hradů Václavem II.
Až po třicetiletou válku byla chápána jako jedna z největších pevností, čemuž dobře odpovídá i velice kvalitní a nedoceněné pozdně gotické vnější opevnění.
Bohužel hradní zříceniny velmi podléhají nepříznivým vlivům a bez pomoci a jejich zajištění zmizí zcela beze stopy i těch několik málo fragmentů vypovídajících o této tak málo poznané důležité památce.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů