Velhartice

Hrad na vysoké ostrožně obtékané říčkou Ostružnou při východním okraji Velhartic.

V písemných pramenech se hrad poprvé zmiňuje k roku 1318. Zakladatelský rod jej držel až do roku 1390, kdy sňatkem přešel na rod z Hradce. V poděbradské době byly na hradě za Menharta z Hradce drženy české korunovační klenoty. Na počátku druhé poloviny 15. století (po 1453) hrad koupil Děpolt z Rýzmberka, od jeho potomků pak v roce 1506 Zdeněk Lev z Rožmitálu. V šestnáctém století se jeho majitelé rychle vystřídali, za třicetileté války jej držel Martin Huerta, za nějž byl hrad významněji přestavěn.

Podlouhlý tvar jádra hradu se zaoblenými nárožími byl determinován podobou stanoviště. Čelo zaujal minimálně třípatrový palác se zaoblenými vnějšími nárožími zvaný Rajský dům, který ve druhém patře obsahoval velký sál. Jádro obkroužila hradební zeď s cimbuřím. Nejspíše záhy vznikl v opačném pólu dispozice i druhý menší palác zakončený v nároží kulatou vížkou obsahující podle tradice kapli. Vzhledem k prolomení dochované severní obvodové hradby jádra několika původními střílnovitými okénky, lze i tady předpokádat zástavbu nepřevyšující cimbuří. Vstupní brána prolamovala protilehlou obvodovou hradbu při nároží velkého paláce. Celek obíhal ze tří čtvrtin parkán.

V průběhu 15. století vznikla nová přední nepravidelná část hradu, jejíž hradby prolamované střílnovitými okénky a doplněné krytými chodbičkami střeleckých ochozů zpevnily dvě dovnitř otevřené polookrouhlé bašty a jedna dvojboká bašta. Vstup zajišťovala obdélná dovnitř otevřená věž první brány. Za bránou se na nejvyšším místě tyčí mohutná hranolovitá věž zvaná Putna, stavící se proti vstupu zesílenou stěnou bez jediného otvoru. Věž spojuje s Rajským domem mohutný zděný most se čtyřmi oblouky, nesoucí původně krytou chodbu. Přístup na něj byl z obou stran veden přes padací můstky. Z boční strany se k jádru přiložilo nové předhradí s hospodářskými objekty.

Výstavba vnějšího dělostřeleckého opevnění představuje mimořádný počin představující svým provedením jednu z předních dobových realizací. Zcela ojedinělá je stavba mostu, jenž nelze nalézt na žádném z evropských hradů. Jako celek lze Velhartice považovat za jeden z vrcholů soudobého fortifikačního stavitelství, čemuž odpovídá i role, kterou při uchování korunovačních klenotů sehrál.

       

Na první fotografii je pohled na jižní nároží věže zvané dnes Putna. Na druhé fotografii je pohled na most spoující jádro hradu s věží Putnou, na třetí pohled na čelo jádra od západu a na čtvrté pohld z předhradí od jihovýchodu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.