Velešov

Zříceny hradu na výrazném vrcholu nad městečkem Potštejnem.

Hrad vznikl na základě podnětu daného dobytím, pobořením a zákazem obnovcení blízkého hradu Potštejna markrabětem Karlem IV. v rpce 1339. Velešov hrad se připomíná v Karlových listinách z roku 1356, kdy přistoupil k obnově Potštejna a ke zkonfiskovanému hradu přikoupil celé panství a z roku 1356, kdy směnil práva k potštejnskému pansvtí za hrad Veliš s Jaroslavem z Vartenberka a z Veselí. Po obnově Potštejna ztratil Velešov smysl a záhy zanikl.
Jeho zříceniny pak v letech 1771-73 rozkotal hrabě Jan Antoním Harbuval-Chamaré př hledání pokladu a poškozen byl i krátkodobou těžbou vápence.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Za čelním příkopem se nacházelo malé lichoběžné předhradí, zajištěné příkopy i po bočních stranách. Na jeho vnitřní ploše se kromě pozůstatků obvodové hradby nezachovali stopy žádné zástavby. Za širokým příkopem leží obdélné jádro s okoseným severovýchodním nárožím. Přístup do jádra vedl nejspíše z parkánu, která k jádru ze západní a snad i čelní jižní strany přiléhal. Brána zřejmě prolomila průběh západní hradby. Celou zadní stranu vyplnil dvouprostorový palác. Analogická stavba zřejmě stála i na čelní straně, kde však není situace dochovaných reliktů zdiva jednoznačná proti straně zadní. Kromě obvodového zdiva se zde zachovala pouze příčná zeď, celá nádvorní strana zanikla. Ačkoliv za současného stavu vědomostí nelze jednoznačně určit zda stavba zabíral celou šíři čela, uvažuje se dispozice hradu jako dvoupalácový typ, jenž byl v Karlovské době v Čechách vyloženě módní.

       

Na první fotografii je pohled na předhradí přes čelní příkop. Na druhé fotografii je pohled přes plochu předhradí od čelní strany směrem k jádru, na třetím snímku pak z jeho severovýchodního nárožé přes příkop na jádro. Na čtvrté fotografii je pohled od reliktů paláce na zadní straně jádra směrem přes jádro na čelní stranu.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík