Valdek

Zříceniny hradu na skalnatém ostrohu v Brdech.

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století Buzici, poprvé se po něm roku 1263 píše Oldřich Zajíc z Valdeka. Na počátku 40. let 14. století hrad získali Běškovcové z Běškova a za nich byl roku 1346 obléhán. Na počátku 15. století je držel Václav IV., který ho zastavil Janu z Lestkova. Význam hradu se pak za držení stále méně mohovitých majitelů snižuje, až je roku 1623 poprvé připomínán jako zámek pustý.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Rozměrné předhradí bez viditelných stop zástavby bylo odděleno od okolního terénu severozápadě a severovýchodě příkopem a valem, v jihovýchodní části jej chránil strmě klesající svah. Vlastní jádro zaujímající polohu na konci skalnatého ostrohu byl ona čelní severovýchodní straně odděleno šíjovým do skály vylámaným příkopem, který pokračuje po severozápadní straně jádra, kde je před ním ještě široká, na sucho vyskládaná zeď. Zadní nejvíce chráněnou stranu zaujal plochostropý patrový sálový palác, jehož přízemí bylo dodatečně rozděleno příčkami na tři místnosti. V prvém patře paláce probíhala v nádvorní stěně zřejmě v celé délce chodbička v síle zdi ústící na obou koncích do arkýřových prevétů. Mohutný válcový bergfrit zavázaný do čelní hradby byl přístupný hrotitým portálkem ve výši třetího patra. Brána se nacházela při patě věže.

Ve druhé stavební mikrofázi ohradila obloukovitě vypnutá hradba s portálem malé brány v čele volný prostor ponechaný mezi mezi čelem jádra a šíjovým příkopem. V třetí fázi bylo k jihovýchodnímu boku jádra přistavěno nové vstupní nádvoří, s bránou a brankou pro pěší na místo nevyhovující původní složitě přístupné brány. V jeho výchopodním nároží se v polokrouhlém baštovitém výběžku nacházela studna nebo cisterna na vodu. V souvislosti s touto změnou komunikačního schématu se do jádra vstupovalo branou v boční hradbě, kterou posléze tvořil plochostropý průjezd v přízemí nového stavení. Zrušením původní brány se v západním nároží jeho uzavření příčnou zdí a přestavbou vytvořil další palác. Obytná plocha starého paláce byla zvětšena o do nádvoří vystupující rizalit, k opačné části nádvoří se pak přiložila další plochostropá zřejmě hospodářská budova.

       

Na první fotografii je západní nároží paláce. Na druhé fotografii je pohled na polookrouhlý baštovitý výběžek nového nádvoří se studnou či cisternou. na třetí fotografii je celkový pohled na věž a na čtvrté je pohled na vyústění spojovací chodbičky v nádvorní zdi paláce do prevétu na západní straně.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
České hrady, D. Menclová
Hrady, zámky a tvrze české, A. Sedláček