Úsov

Rozlehlý komplex hradu částečně přestavěného na zámek na okraji výšiny nad městečkem.

Hrad na pokraji královského loveckého hvozdu, jehož stavebníkem byl zřejmě buď Václav I., nebo jeho syn Přemysl Otakar II., se připomíná v přídomku Idíka z rodu pánů ze Švábenic již roku 1260. V roce 1416 se dostal do rukou pánů z Vlašimi a později pánů z Boskovic. Po nich hrad v roce 1597 zdědili Lichtenštejnové, kteří jej po dobytí Švédy obnovili a upravili pro svoje občasné pobyty.

Hrad představuje, vyjma Týřova a pozdějšího Konopiště, ukázku jedné z nejdokonalejších aplikací francouzkého kastelu na našem území. Hradu ze strany východní strany odděloval hluboký příkop, vstup zajištovala hranatá branská věž. Opevnění po severní, východní a jižní straně tvořila zalamovaná hradba s šesti okrouhlými věžemi. Opevnění opyše není zcela známo, podle pozdějších vyobrazení mohlo být tvořeno prostou hradbou.


               

Na první a druhé fotografii je pohled z nádvoří na opevnění při severní straně. Na třetí fotografii je roh renesančního paláce obsahujícího branskou věž a na ni navazující obvodovou hradbu. Čtvrtá fotografie je celkový pohled.

V současné době je památka využita jako lovecké muzeum.

Literatura:
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů