Třebovské hradisko

Dobře viditelný reliéf opevnění na výběžku z jižního vrcholu osamělého kopce ve výšce 551 m.n.m. asi 1 km severovýchodně od Moravské Třebové.
Krajinu moravskotřebovska obdržel od Václava I. Boreš z Riesenburka a zahájil zde rozsáhlou kolonizaci. Za účast na vzpouře Vítkovců byl však Boreš zatčen, jeho majetek byl zkonfiskován a Boreš v roce 1277 umírá napopravišti. Moravskou Třebovou však již v té době držel Borešův bratr Bohuslav, jenž však o rok později umírá po boku krále Přemysla Otakara II. v bitvě u Suchých Krut, známou spíše jako bitva na Moravském poli.
Poručníkem jeho sirotků se stává Fridrich ze Schonburgu. Vůbec první zmínka o hradu je z roku 1281, v souvislosti s Konrádem, Fridrichovým purkrabím na Třebové. V neklidných dobách po smrti Přemysla Otakara II. se Fridrich, jako mnozí další, zapojil do loupežení. V letech 1256 až 1286 vedl Záviš z Falkenštejna královské vosjko proti moravským rozbojníkům. Při kampani byly dobyty hrady, na nichž Fridrich působil a jen pokora mu nakonec zachránila život. Paradoxem je, že jeho pokořitel o něj později sám přišel.
Zda Bohuslavův syn Boreš hrad obnovil není známo, ovšem pravděpodobně již ne. Po jeho smrti v roce 1325, kdy celé panství jako odúmrť od krále Jana získali páni z Lipé, se hrad na seznamu již nevyskytuje. Hrad se spolu s městem vyskytuje v písemných zprávách v roce 1346, ale to se již zřejmě jedná o sídlo ve městě.

Hrad zaujal výhodné stanoviště na vrcholu kopce, jehož boky padají strmě dolů téměř o 150 metrů a s více jak tříčtvrtinovým výhledem na horizont. Jednodílná dispozice je poměrně rozlehlá, vlastní plocha jádra má tvar klínovitého pětiúhelníku s useklými rohy s osamy 50 a 43 metrů dlouhými. Kolem probíhá příkop o šířce od 8,5 do 12,5m a hloubkou kolem 3 metrů vymezený okružním valem. Úzká šíje spojující areál s vrcholem kopce je přerušena náznaky příčného příkopu a valu.
Povrch je odstupňován na jih, ve směru sklonu. O existenci objektů svědčí čtyči prohlubně, dvě jsou velmi dobře viditelné. Po zdivu zde není stop, proto se zdá, že hrad byl dřevohlinitý a a kvůli čanému zničení nedošlo k jeho přestavbě do kamenné podoby. Možná mohlo jít i o záměrné dočasné kolonizační provizorium, neboť podobné dřevohlinité, či smíšené stavby se na území Boreše z Riesenburka objevují.

Necelých sedm kilometrů vzdušnou čarou od Moravské Třebové leží na hřebenu menší hrad Boršov založený přibližně ve stejném období, tedy těsně před smrtí Boreše, ten však byl již vystavěn jako kamenný. Je možná otázkou, zda bylo Třebovské hradisko vystavěno skutečně pouze jako kolonizační provizorium, podobně jako třeba Bobrová či slezský Burkvíz, nebo zda zde není určitá podobnost osudu moravského hradu Bludova. Mladší hrad v Moravské Třebové pak zaujal místo slovanského hradiště. Odpověď na tyto otázky by zřejmě ale přinesl pouze archeologický výzkum.

       

Na první fotografii je celkový pohled na areál hradu sěrem od přístupu. Na druhé fotografii je pohled na příkop a val, na třetí pohled z koruny valu na přístupovou šíji a na čtvrté fotografii je pohled na příkop a val v zadní, jižní části areálu.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček