Třebel

Zřícena hradu výrazné ostrožně obtéané Kosím potokem západně od Černošína.

V písených pramenech se hrad objevuje poprvé k roku 1251 v predikátu Oldřicha z Třeble, který náležel k rodu ze Svojšína. V držení rodu zůstal hrad až do poloviny 14. století, kdy jej získal Ješek Kozíhlava z Pňetluk, který ho v roce 1382 směnil s Rackem ze Švamberka za hrady Netřeb, Osvračín a kanickou tvrz. V držení Švamberků byl hrad i během husitských válek. Poté jej krátce drželi příslušníci rodu ze Sobětic a okolo roku 1500 se dostal zpět Švamberkům. Hrad zanikl za třicetileté války, kdy jej v roce 1647 obsadila švédská vojska a během tuhé bitvy byl pobořen. O rok později (1648) nařídil císař Ferdinand III. jeho definitivní zboření, na jeho místě pak vyrostla rozměrná sýpka a hájovna.

Předhradí dvojdílné dispozice hradu bylo situováno v zadní části kryté výše položeným jádrem. Z původní zástavby se nic nedochovalo, ani rytinami zachycený novověký bastion při vstupu. Podélné jádro orientované delší osou ve směru severovýchod - jihozápad obíhal do skály vylámaný příkop. Přístupová cesta z předhradí byla zřejmě vedena po upravené koruně valu podél severozápadní strany a na severovýchodě vstupovala do jádra. Bránu zajišťovala na rytinách doložená čtverhranná věž v nároží jádra. Poblíž se měl nacházet i volně stojící bergfrit, z něhož se však nedochovaly žádné viditelné nadzemní stopy. Obě boční strany i jihozápadní čelo byly v 17. století nejspíše již plně zastavěny, dnes jsou patrné pouze pozůstatky obvodových zdí. Středověké zdivo je nejspíše obsaženo v budově hájovny a k němu nejspíše náleží i sklípek v severní části dispozice.

V prvé fázi je možné považovat Třebel za hrad bergfritového typu, narozdíl od blízkého Volfštejna jsou však jeho rozměry výrazně větší. V následujícím období prošel hrad mnoha stavebními úpravami tak, aby splňoval rostoucí požadavky svých majitelů.

       

Na prvních třech fotografiích je pohled na jihozápadní stranu jádra, na čtvrté pak celková pohled přes údolí Kosího potoka od severu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.
VELÍMSKÝ, T.: Páni ze Svojšína. Rod velmožů, pánů a rytířu z povodí Mže, Praha 2013.