Strádov

Zřícenina hradu na skalnaté ostrožně nad pravým břehem údolí Chrudimky necelého třičtvrtě kilometru jižně od kostela v Práčově.

Poprvé se hrad objevuje nepřímo v predikátu Jaroše z Lacemboka a Strádovova, patrona kostela a kláštera v blízkém Práčově. V roce 1382 jej drží Jarošův syn Jindřich Lacembok ze Strádova a v roce 1409 pak Bleh z Lipky a ze Strádova. V roce 1421 dobyla husitská vojska klášter v Práčově, přičemž nevíme, zda ovládla i Strádov. V roce 1438 Jan ze Strádova dal hrad s městečkem Nasavrky a devíti vesnicemi do zástavy Alešovi z Bítovan, Benešovi z Křivého a Janovi z Lipky, synovi Bleha z Lipky ze Strádova, a to je také první přímá zpráva o hradu. S ohledem na to, že Jan ze Strádova se jinak v pramenech nevyskytuje, je možné, že získal strádovský majetek v souvislosti s akcí husitských vojsk v roce 1421. V roce 1444 patřilo panství Janu Slonovi ze Seslavce, ale v tu dobu již asi nebyl za husitských válek zřejmě poškozený hrad využíván, protože roku 1457 se poprvé připomíná jako pustý. Centrum panství se pak zřejmě přesunulo do Nasavrk a pustý hrad Strádov se naposledy připomíná roku 1595.

Kompaktní jádro na konci skalnatého ostrohu bylo od předhradí odděleno přírodní rozsedlinou částečně upravenou do podoby širokého šíjového příkopu. Za oválem hradební zdo v čele se nacházel pravděpodobně věžovitý obdélný palác nebo obytná věž otočená kratší stranou směrem k přístupu. V zadní část se pak nacházel druhý lichoběžníkový palác s delší základnou v nádvoří. Podle nálezu části prejzu lze usuzovat na zastřešení nespalitelnou krytinou. Rozlehlé o něco výše položené předhradí opevňoval val s příkopem. Na jeho ploše se nachází stopy několika staveb včetně pozůstatků valeně zaklenutého sklepa. Nedokončený pokus o zesílení obrany druhým příkopem a valem by svědčil o chvatných zajišťovacích pracech pravděpodobně v době husitských válek.

       

Na první fotografii celkový pohled na jádro hradu směrem z předhradí. Na druhé pohled na část obvodové hradby na severovýchodě. Na třetí fotografii je na severovýchodní zeď věžovité stavby v čele hradu a na čtvrté detail zachované části obvodové hradby.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. 1. vydání, Praha 2005.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. 1. vydání, Praha 2008.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. 1. vydání, Praha 1989.
SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl I. Chrudimsko. Praha 1882.