Šternberk

Zachovalý hrad na jednom z výběžků Nízkého Jeseníku nad stejnojmenným městem.

Prvá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1269. Hrad založil pravděpodobně krátce před rokem 1269 Zdeslav ze Šternberka, který se zřejmě zasloužil o odvrácení kumánského vpádu k Olomouci v roce 1253, za což získal úřad markraběcího číšníka a území na okraji Nízkého Jeseníku. V roce 1397 přešel hrad na Petra z Kravař. Roku 1430 jej dobylo a obsadilo husitské vojsko, ale už o dva roky později bylo vojsky severomoravských katolických měst donuceno hrad opustit. V polovine 15. století hrad obnovil Jiří Strážnický z Kravař. Sňatkem s Jiřího dcerou Ludmilou hrad získal jan berka z Dubé a Lipé. Roku 1570 jej pak vyženili knížata z Minsterberka, která jej vlastnila až do vymření rodu před polovinou 17. století. Na počátku 18. století hrad kupují Lichtenštejnové.

V rané fázi Zdeslava ze Šternberka získal hrad svůj základní rozvrh. Na přístupné západní straně jej od plochy výběžku oddělil dnes již téměř zasypaný šíjový příkop. Za ním se nacházelo pravidelné obdélné jádro se zkoseným severovýchodním nárožím, do nějž byla při jeho severní straně vetknuta okrouhlá věž o průměru kolem 10 m. Síla čelní hradby činila asi 3,7 m, zbývající hradební zeď měla tloušťku kolem 2 m. Věž byla zřejmě přístupná portálkem ve výši jejího prvého patra přes padací můstek spouštěný na hradební zeď . V jihozápadní nejvíce chráněné části se nacházel přibližně 26 m dlouhý podsklepený palác. Existence kaple byla již ve 13. století byla nepřímo potvrzena nálezem raně gotické kružby, ovšem její místo zřejmě bylo jinde, než pozdější kaple vrcholně gotická kaple. Brána do jádra se nacházela pod věží v místě dnešní brány a z druhé strany byla chráněna mohutnou hranolovou stavbou.
Jádro hradu bylo v poslední čtvrtině 14., nebo nejpozději počátkem 15. století obehnáno parkánem. V polovině 15. století byla patrně za Jiřího Strážnického z Kravař do parkánu vložena západní hranatá věž, dále vznikl velký opěrný pilíř na nároží paláce a brána byla zesílena mohutným bolverkem a předbraním. V roce 1526 byla posunuta severní parkánová zeď, která vytvořila terasu pro umístění děl. Do roku 1536 vzniklo směrem k městu, skryto za hmotou jádra, předhradí. v letech 1544-1560 přistoupil Jan Václav k rozšíření obytných a reprezentačních ploch.
Hrad, téměř zpustlý díký těžkým škodám, které utrpěl za třicetileté války a následným dvěma požárům byl v roce 1886 za Jana II. z Lichtenštejna regotizován.

       

Na první fotografii je pohled na jádro od severozápadu, na druhé pohled na bergfrit z nádvoří a na třetí fotografii pak jádro z předhradí od jihu. Na čtvrté fotografii je celkový pohled od severu.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů