Starý Žeberk

Zaniklý hrad na výrazném vrcholu vystupujícím z hřebene Krušných hor nad mosteckou pánví nad dnes zaniklou vsí Kundratice nedaleko .

Za zakladatelem hradu je považován Albrecht ze Seeberku, který se tímto predikátem připomíná v roce 1277. V průběhu prvé poloviny přestal obtížně dostupný vysoko položený hrad vyhovovat nárokům a byl jako panské sídlo nahrazen Novým Žeberkem. V roce 1327 se stal majetkem pánů z bergova a v rocer 1385 je připomíná již pouze hora Starý Žeberk.
Archeologické průzkumy potvrzují dobu života lokality od druhé poloviny 13. století do průběhu prvé poloviny věku následujícího.

Staveništěm hradu se stal rozeklaný vrchol hory, jehož složité uspořádání se stalo závazným i pro hradní dispozici. Přístupová cesta stoupala ze sedla mezi vrcholem Jezerky a hradním kopcem po svahu směrem vzhůru. Zde je na čelní straně nížeji pod jádrem ve svahu příkop s valem tvaru poloviny šestiúhelníku. Na vnější val tohoto opevnění sbad navazovalo opevnění na úzkém jazykovém výběžku, které snad krylo přístup k prameni ve svahu, jenž se stal pravděpodobně hradním vodním zdrojem. Za příkopem se nachází lunicovitá rovná plocha beze stop zástavby přiléhající k nároží výše položené přední části lehce lichoběžného vnitřního hradu, v jehož nároží nad vstupem dominuje skalní útvar, jehož vrchol podle nálezů mazanice zaujala dřevěná stavba.
Přední část vnitřního hradu byla opevněna hradbou, v které A. Sedláček zachytil neobvyklou branku lichoběžného tvaru s přečnělkově konstruovanými bočními stěnami a kamenným překladem. na vnitřní ploše se nachází několik reliktů, jeden z nich je nejspíše pozůstatkem malé zemnice. nejvýše položenou částí hradu je rozeklané hřebenovité skalisko, podle drobných nálezů též využité, ovšem zda se k němu přikládalo další opevnění není zcela jasné.

       

Na první fotografii je pohled na příkop s valem vnějšího pásu, na druhé fotografii je pohled z vnitřního hradu přes můstek v příkopu na lunicovitou plochu. Na třetí fotografii je relikt dochované čelní hradby a na čtvrté pohled do prostoru vnitřního hradu.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
Hrady, zámky a tvrze české, A. Sedláček