Rýzmburk

Zřícenina hradu na skalnatém okraji nad levým břehem Úpy dva kilometry jižně od Červené Hory.

Hrad vznikl nejspíše kolem počátku 14. století, neboť roku 1319 se se připomíná Albert z Rýzmburka, považovaný za zakladatele hradu, zřejmě syn Sezemy z Červené Hory. V držení Albertových potomků vydržel hrad až do první poloviny 15. století. Zajímavé je, že v písemných pramenech je v této době někdy označován i jako tvrz. Za husitských válek hrad od císaře Zikmunda obdržel Oldřich z Černčic. Na konci osmdesátých let 15. století hrad pro nezletilé děti Jana z Adršpachu a Náchoda koupil kníže Jindřich Minsterberský (1487). Petr z Adršpachu hrad v roce 1527 zastavil, o sedm let později zástavu koupil Jan z Pernštejna. Bernard Žehušický, který hrad držel od roku 1544, nechal zchátralý hrad opravit. V roce 1595 koupil majetek Vilém z Talmberka a Rýzmburk připojený k náchodskmu panství přestal být obýván a rychle pustl, protože již roku 1628 se zmiňuje jako polopustý. Stav ještě zhoršilo vyplenění císařským vojskem v roce 1638 a o tři roky později i požár, po němž byl asi ještě provizorně zastřešen. Od roku 1678 začal být hrad využíván jako zdroj kamene a ten se využíval ještě i na počátku 18. století na stavbu ratibořického zámku. V roce 1798 byl na předhradí postaven altán.

Dvojdílná dispozice hradu zaujala skalnatý konec plošiny vysoko nad údolím Úpy, který byl na severovýchodě oddělen úzkou strží drobné vodoteče. Rozsah ani podobu předhradí neznáme, jeho ploše vznikl altán a pravděpodobně i část budov dvora. Samotné jádro eliptického půdorysu se zašpičatělými konci bylo položeno delší stranou do čela. Zde jej zajišťovaly dva šíjové příkopy, mezi nimiž se nacházel zčásti dochovaný val, zbytky zdiva v jeho severovýchodním nároží jsou patrně pozůstatky bašty. Druhý příkop byl na obou koncích uzavřen, na severovýchodě valovitým útvarem, na západě trojpodlažní budovou obsahující v nejnižší úrovni tři valeně zaklenuté místnosti, výše pak po jedné. Jedná se s největší pravděpodobností o novověkou stavbu související snad s provozem písemnými prameny doloženého pivovaru. Severní strana vlastního jádra nacházející se nad řekou byla zřejmě po celém obvodu souvisle zastavěna, jak dokládají zbytky valeně zaklenutých místností a dva čtverhranné opěráky přžed vnějším lícem zdiva. Zástavba čelní strany není jasná, buď se i zde nacházela po celé délce zástavba, nebo hlavní hradba s parkánem před ní. Vedení přístupu do hradu není jasné. Rýzmburk patrně představoval bezvěžový hrad, snad by se dalo uvažovat o dispozici s plášťovou zdí.

       

Na první fotografii je pohled z valu na budovu v západním zakončení druhého příkopu. Na druhé fotografii je pohled ze západního nároží jádra přes plochu hradu na severovýchodní cíp. Na třetí fotografii je na baštu v severovýchodním okraji valu a na čtvrté pak celkový pohled na severovýchodní okraj valu a jádra přes strž drobné vodoteče.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.