Rýsov

Pozůstatky hradu na skalním útvaru zvaném Čertův Kámen na výběžku z vrchu Rýsova asi 1 km jižně nad Provodovem.

V písemných pramenech se první a jediná zmínka týkající se hradu vyskytuje až k roku 1517, kdy hrad pustý Rýsov a jeho zboží prodávají Jitka rozená z Landštejna a její muž Jáchym z Bibrštejna Burianovi z Vlčnova. Na základě archeologické sondáže je možné předpokládat život na hradě ve druhé polovině 13. století a prvé polovině věku následujícího. Jeho zánik by mohl být v souvislostech za válek českého státu s Matúšem Čákem Trenčanským. a poté pak mohl být nahrazen nedalekým Starým Světlovem.

Lokalita přibližně trojúhelníkového tvaru o největších rozměrech 27 x 37 m byla od mírně stoupajícího hřebene oddělena dvojicí do skály částečně vylámaných příkopů o šířce 11 a 7-9 m a hloubce necelých 2 m s mezilehlým valem. Za nimi se na této ploše jádra nachází v jeho jihozápadním nároží při čelní straně sklaní útvar Čertův kámen, jehož temeno zaujala obdélná dřevěná stavba o rozměrech 10 x 5 m. Zbylá plocha jádra byla pak zřejmě využita dalšími stavbami, patrně dřevohlinitého charakteru, po kterých se nedochovaly žádné viditelné stopy. Rýsov tedy zřejmě představuje jednoduchou formu sídla, která nebyla po svém zániku obnovena u které tedy ani nedošlo k její případné přeměně na kamenný hrad.

       

Na první fotografii je pohled na jih ze skalního útvaru směrem k přístupu přes dvojici příkopů, na druhé pohled na západní stranu a na třetí pohled na sever do zadní části lokality. Na čtvrté fotografii je pohled z konce lokality na skalní útvar.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček