Rychleby

Zříceniny hradu neznámého jména ležící ve výšce 452 m.n.m na výběžku Přilbového vrchu strmě klesajícího k Račímu potoku nad jeho levým břehem a soutokem bezejmenné vodoteče s Račím potokem.

Hrad, střežící průběh stezky z Javorníku na Karpno do Kladska procházející úzkým údolím sevřeným z obou stran horským masivem, přijal svůj název podle názvu pohoří - Rychlebských hor. Jeho společníkem se stalo na protější straně údolí stojící opevnění Pustý zámek. Soustavu fortifikací pak uzavírá před vstupem do údolí předsunuté drobné středověké opevnění.

Nevelké jednodílné jádro s maximálními rozměry 41 x 27,5 m s delší osou orientovanou ve směru severovýchod - jihozápad bylo po celém obvodu obepnuto asi 2,6 m silnou obvodovou hradbou stavěnou na litou maltu, která měkce a ladně bez zlomu či nároží kopírovala terén. Celé jádro ze tří stran chránil ve skále vysekaný příkop a mohutný val.
V nejstarší fázi se v jejím takto vymezeném obvodu nacházel v severovýchodní části nad vstupem do jádra volně stojící bergfrit o průměru 10 m, zděný podobnou technikou jako hradba a v západní části se k vnitřnímu lící obvodové hradby přikládal obdélný jednodílný palác o rozměrech 7,5 x 45,5 m.
V pozdější době vznikají, zřejmě postupně další stavby. Jádro hradu obtočil parkán začínající v západní části, kde se do něho vetknuly dvě stavby přimykající se k vnějšímu lící obvodové hradby. Větší čtvercové pevné stavení přesahující jednou třetinou jeho obvod a menší obdélné na jižní straně nad svahem. Odtud parkán pokračoval měkce podél jádra k východu a končil na jihu pod místy, kde se na ploše jádra nacházelo další nové obdélné stavení přiložené v vnitřnímu líci hradby jádra. Na jihu byl parkán zdvojen a terasovitě upraven. Na východě z oválu parkánu vystupovala branská budova opatřená vlčí jámou a chráněná vystupující výše položenou dovnitř otevřenou věžovitou stavbou. Zeď navazující na bránu a kopírující hranu svahu vytvářela pdo zdvojeným parkánem malé uzavřené předhradí, z něhož se kńicky zužující brankou prolomenou v ohybu parkánové zdi vycházelo na úroveň jádra.

       

Na prvních třech fotografiích je pohled z novověké vyhlídky směrem na obvodovou zeď obloukovitě obtáčející jádro, starší palác a torzo bergfritu. Na čtvrté fotografii je pohled na severní stranu pahorku s valem.

Literatura:
Hrady českého Slezska, P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček