Rožmberk

Hrad přestavěný na zámek ležící na podlouhlé klesající ostrožně obtékané Vltavou nad stejnojmenným městem.

Poprvé se hrad, vybudovaný pravděpodobně Vítkem mladším - zakladatelem rodu z Rožmberka - zmiňuje jako majetek Voka z Rožmberka roku 1250. Na počátku 14. století (1310) je hrad rozšířen o tzv. "horní" hrad a vzniká tka dvojhradí (podobně jako v Českém Krumlově). Jako hlavní sídlo rodu slouží až do roku 1390, kdy vymírá krumlovská větev a centrum se pak přesouvá právě do Českého Krumlova. Během husitských válek a krátce po nich byl hrad s panstvím několikrát zastaven, nakonec však opět vyplacen. V majetku Rožmberků pak zůstal až do smrti Petra Voka z Rožmberka (a jeho synovce Jana Zrinského ze Serinu - 1612) a poté připadl v rámci vyrovnání Švamberkům. Jako finanční náhradu jej v souvislosti s pobělohorskými událostmi postoupil Ferdinand II. Karlu Bonaventurovi Buquoyovi a v držení jeho rodu zůstal až do roku 1945.

Nejstarší částí je nížeji položený tzv. dolní hrad nacházející se na konci úzké klesající ostrožny, od jejíhož zbytku byl oddělen do skály vysekaným šíjovým příkopem. Jednu z prvních zděných částí nejstaršího stavebního horizontu představuje čverhranná věž uchovávající románské okénko. Pravděpodobně v následující fázi vznikla na protilehlé severní straně další věž obdélná věž. Volný prostor při východní straně vyplnil palác, západní stranu uzavřela kamenná hradba. Inspiraci tohoto hradu lze vzhledem k stavbě čverhranné věže hledat v Podunají.

Asi na konci 13. či v průběhu 14. století došlo k vybudování druhého tzv. "horního" hradu. S tím mohla pravděpodobně souviset i změna přístupu, uvažuje se, že původní vstup do "dolního" hradu mohl vést od jihu po stoupajícím hřbetu ostrožny. Z horního hradu, který roku 1522 vyhořel se zachoval pouze samostatně stojící okrouhlý bergrit "Jakobínka" se zděnou helmicí, jenž byl původně opatřený ochozem na konzolách. Z vnitřní dřevěné konstrukce uvnitř zděné helmice "Jakobínky" bylo dendrochronologicky doloženo, že použité dřevo bylo pokáceno v létě 1523, což lze považovat přibližně za dobu dokončení helmice. Rozsah původního "horního" hradu prozatím není dostatečně znám, jeho dnešní vymezení existujícími mladšími budovami bude pravděpodobně nejdříve až pozdněstředověké. V souvislosti s existencí okrouhlé věže je možné "horní" hrad typologicky zařadit mezi variantu tzv. "bergfritové" dispozice.

       

Na první a druhé fotografii je celkový pohled z městečka na dolní a horní hrad. Třetí snímek zachycuje čelo dolního hradu a čtvrtý věž "Jakobínku" horního hradu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. 1. vydání, Praha 2002.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. 1. vydání, Praha 2005.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. 1. vydání, Praha 2008.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V. Jižní Čechy. 1. vydání, Praha 1986.