Rodov

Stopy tvrziště na malé ostrožně vybíhající jižním směrem z terénní plošiny v lesíku, v polovině cesty mezi Rodovem a Habřinou, při její levé straně cestou z Rodova.

První písemná zpráva jmenuje k roku 1388 Milotu z Rodova. O čtyři léta později (1392) tu držel majetek Petr ze Sendražic, poté se Rodov zmiňuje až v roce 1524 v souvislosti s dělením majetku po smrti Bavora Rodovského z Hustířan. Před rokem 1589 získal zboží Kryštof Ples Heřmanský ze Sloupna, který prodal "tvrz, dvůr poplužní, mlýn na Trotině, ves s krčmou a krámem řeznickým". Prameny zřejmě zachycují tvrz, která však stála (ještě v roce 1628), patrně přímo ve vsi.

Zhruba obdélné opevnění zaujalo konec protáhlé ostrožny vystupující jižně z terénní plošiny. Na severu jej oddělil asi 5 m hluboký a 20 m široký šíjový příkop, jenž je na východní straně uzavřen valem. Zde není svah tak prudký a tudy také prochází i zářez cesty. Západní strana je chráněna svahem strže. V zadní části, kde ostrožna klesá volněji, je na opyši patrná terénní deprese. Mimo šíjového příkopu a valu nejsou viditelné žádné další stopy.

S ohledem na charakter a polohu mimo sídliště není vyloučeno, že písemné prameny nezachycují lokalitu ani v předhusitském období, naopak lze uvažovat o jejím zařazením do horizontu nejstarších sídel v okolí (Vražba, Vřešťov) s předpokládanou dobou života kolem poloviny 13. století.

       

Na první fotografii je pohled na čelo jádra z východní strany příkopu, na druhé a třetí pak východní strana příkopu. Na čtvrté fotografii je celkový pohled od východu z cesty. Lokalita je dlouhodobě hustě zarostlá náletem.


SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl II. Hradecko. Praha 1883.
SVOBODA, L. aj.: Encyklopedie Českých tvrzí. Díl 2. K - R. 1. vydání, Praha 2000.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy, Praha 1989.