Rechenburk

Zaniklý hrad na na skalnatém ostrohu vybíhajícím z východního svahu Zámeckého vrchu nad vsí Libeč.

Archeologocké nálezy datují vznik hradu do 2. poloviny 13. století, kdy zřejmě vznikl, podobně jako např. Hrad u Horních Vlčic jako mocenský opěrný bod, v rámci kolonizačního podnikání pány ze Švábenic. Po odchodu tohoto rodu z Trutnovska na přelomu 13. a 14. století ztratil smysl a záhy zanikl.

Jednodílná dispozice hradu zabrala skalnatý ostroh, který byl na čelní straně oddělen os klesajícícho svahu Zámeckého vrchu trojnásobným valem a příkopem. Okrouhlé jádro bylo zřejmě opevněno valem a obsahovalo objekt na nasucho kladené podezdívce. Plocha je v současnosti bez zřetelných známek nadzemních staveb. Od zadní části dispozice, jejíž účel nám není znám bylo odděleno dalším příkopem. Ve skalním bloku nesoucím jádro je v jeho severozápadní části nad svahem nepravidelná průrva, pravděpodobně vzniklá zvětráním metamorfované horniny.
Zadní část dispozice je tvořena skalním blokem s rovným plató, bez viditelných známek zástavby. V jeho jihozápadní části jsou rovnoběžně s osou příkopu patrny tři nepravidelné kolmé díry o rozměrech asi 20x25cm vzdálené od sebe 1 až 1,5 metru (?propadlina trhliny mezi skalními bloku?). V severovýchodní části, kde ostroh přechází do strmého klesání je v bloku nepravidelná asi 1,3 m vysoká průrva, kterou lze prolézt na malou plošinkou pod převisem orientovanou na severovýchod o rozměrech přibližně 1,5 x 3 m. Nesou zde patrny žádné kapsy, nebo draže.
Rechenburk představuje hrad nenáročné konstrukce, jehož účelem nebyla funkce rezidenční, ale sloužil jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizace.

       

Na prvních dvou snímcích je pohled na lokalitu od přístupu. Na třetím snímku je pohled na jádro přes příkopy z čela hradu a na čtvrtém je pohled na skalisko v zadní části hradu.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík