Ralsko

Zříceniny hradu na hoře Ralsko mezi Stráží pod Ralskem a Mimoní převyšující svoje okolí o 400 metrů.

Historie Ralska obsahuje řadu nejasností. Doba jeho vzniku v literatuře kolísá již od 12. století až do konce 14. a počátku 15. století. Typologicky hrad zapadá do kontextu české hradní architektury 14. století, archeologické nálezy pak dokládají jeho existenci již ve století předcházejícím, kdy zřejmě náležel markvarticům. Pokud v zde této době již hrad existoval, pak by se s největší pravděpodobností muselo jednat o nejspíše o fortifikaci dřevohlinitého charakteru, případně by jeho ranou fázi musela zcela setřít pozdější přestavba. Se jménem Ralsko se v písemných pramenech lze setkat k roku 1339 v predikátu Heřmana, ovšem tato zmínka je považována za spornou a tak za jako nesporně vztažitelné k hradu považuje T. Durdík záznamy z konce 14. století kdy byl hrad majitelem Jana z Vartenberka a Ralska. Po bouřlivé době prvých dvou třetin 15. století začal postupně do té doby značný význam Ralska postupně upadat a roku 1608 je zmiňován "zámek pustý Ralsko".

Nejstarší součást dnešního hradu tvoří dvě obytné čtverhranné věže datované na konec 14. či počátek 15. století. K nim se pak kamennou hradbou postupně přihradili dva dvorky. Podle vstupu v jižní straně přízemí velké věže je možné počítat s nějakou další, nejspíše dřevenou zástavbou na skalaté části vrcholového hřebene. Pozoruhodnou část opevnění představuje masivní, asi pět a půl metru silná štítová zeď v čele hradu nad, plošinkou kam ústila do skály tesaná vstupní cesta vedená po východní, boční frontě hradu směrem vzhůru dvěma skalními branami. Odsud pak pokračovala do branky za zaobleným nárožím štítové zdi. Smysl štítové zdi nam v této vrcholové poloze nám ale uniká. Ralsko představuje komplikovaný a nákladná podnik, který je s největší určitostí možno pro svůj pevnostní charakter, absenci hospodářského zázemí a vazbu na nedaleký Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, potvrzenou četnými predikáty, považovat za mocenský a zřejmě i kontrolní opěrný bod předního šlechtického rodu při důležité záhvozdské cestě z Žitavy do Čech.

       

Na první fotografii je armované nároží štítové zdi při vstupní cestě na plošinku před hradem. Na druhé a třetí fotografii je pohled na dvorek mezi velkou a malou obytnou věží a malá obytná věž, na čtvrté fotografii pak pohled na velkou obytnou věž z vrcholového skalnatého hřebene.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
České hrady, D. Menclová
Hrady okresu Česká Lípa, F. Gabriel, J. Panáček
Hrady, zámky a tvrze české, A. Sedláček