Radkov

Rozlehlé zbytky hradu a předhradí na nízké ploché ostrožně se strmými boky nad říčkou Třebůvkou.

Lokalita zřejmě souvisí s kolonizací Moravskotřebovska Borešem z Riesenburka. Její charakter naznačuje nezdařenou fundaci opevněné tržní osady a feudálního sídla. V písemných zprávách se nevyskytuje a zaniklo zřejmě tak brzy, že nebylo dokončeno ani zděné opevnění.
Šíji přetíná mohutný, skoro 30 metrů široký ve skále vylámaný příkop. Kámen z něj byl použit na štítovou zeď. Před příkopem je vyhozen hliněný val a před ním je ještě jeden úzký příkop. Mírně zalomená štítová zeď se na koncích ostřeji láme, aby mohla pokračovat po krajích svahu. Zde však nebyla dokončena a tak ji zřejmě provizorně nahradila palisáda. Na severu se zeď táhla k předpokládané postranní bráně do níž zřejmě ústila postranní cesta od vsi Gruna a do přilehlého koutu byl vložen nějaký objekt.
Za zdí se rozkládá 190 m dlouhá a až 120 m široká plocha na níž jsou patrny prohlubně, zřejmě po polozahloubených obydlích. konec ostrožny je zhrba trojúhelníkového tvaru 60 m dlouhý a 50 m široké zdivo vněmž se nachází pozůstatky beztvarého zdiva, které tvořilo hradbu. Více než 25 m široký šíjový příkop oddělující hrad od osady se zatáčel v užší podobě podél jihozápadního boku, kde jej na hraně svahu vymezoval val.
Vysoká cena této lokality spočívá v jedinečném zachycení zárodečného stavu sídlištně-sídelního komplexu z doby kolonizace.

       

Na první fotografii je celkový pohled na štítovou zeď opevnění trhové vsi včetně šíjového příkopu. Na druhé fotografii je detail štítové zdi. Na třetí fotografii je pohled z místa osady přes příkop na hrad ležící na konci ostrohu. Na čtvrté fotografii je pohled na pravidelnou obdélnou depresi na konci bočního příkopu obíhajícího z jedné strany jádro hradu.

Literatura:
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů