Rabštejn (u Dukovan)

Zřícenina hradu na ostrožně nad soutokem Skryjského potoka s Jihlavou (dnes vodní nádrží Mohelno), 3,5 km severozápadně od obce Dukovany a 800 m od stejnojmenné jaderné elektrárny.

Poprvé se hrad objevuje v písemných pramenech v roce 1358, kdy jej Pešík z Janovic prodal Vokovi z Holštejna a Drslavovi z Šelmberka. Po roce 1360 jej získal markrabě Jan Jindřich. Ten jej odkázal svému synovi Janu Soběslavovi, ovšem nakonec připadl Prokopovi. Ten jím obdařil svého straníka Hynka Suchého Čerta, který hrad využíval coby základnu pro loupežné výpravy. Po Hynkově smrti (1408) pokračoval v loupežení jeho společník Vilém Sudlice z Litovan. Jako útočiště bojové družiny hrad zůstal za husitských válek i následných rozbrojů, a proto byl z rozhodnutí velkomeziříčského sněmu stavů (1440) nedlouho poté vykoupen a rozbořen, v roce 1476 se již uvádí jako zbořený.

Západní stranu jádra tvaru pravidelného obdelníku zaujal palác a je velmi pravděpodobné, že druhý zaujal polohu na skalním bloku na protější straně. Prostor mezi paláci ohradila pečlivě zděná 2 m silná hradební zeď. Na třech stranách zajistil jádro parkán a na západní a severní straně se nacházejí plošiny ohraničné dnes zaniklou hradbou, jednalo se zřejmě o dvojdílné předhradí, do něhož se nejspíše vcházelo branou na sevrní straně pod východním palácem. Na obou bočních stranách lemovaly celek příkopy s náspy připojujícími se na opyši k nárožím předhradí. Na přístupové (východní) straně se před 19 m širokým šíjovým příkopem nachází protáhlá plošina ukončená na východu 9 m širokým příkopem. V takto vymezeném prostoru se blíže k hradu nachází stopy patrně věžovité, směrem k čelu zaoblené stavby zajištěné dvěma mělkými příkopy s valy. Jedná se patrně o vývojovou variantu předsunutého opevnění pocházející nejspíše až z posledního období existence hradu.

       

Na první fotografii je příkop v čele plošiny před hradem. Na druhé fotografii zeď parkánu na jihu, na třetí jádro od západu a na čtvrtém střep hradební zdi jádra.


PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. 1. vydání, Praha 2001.