Pyšolec

Zřícenina hradu na ostrožně obtékané Svratkou 1,5 km jihovýchodně od Víru.

První zmínka o hradu pochází až z roku 1350, kdy je v deskovém zápisu Filipem mladším z Pernštejna postoupen poškozený hrad Ješkovi z Konic a Ješkovi z Kravař. Za nich byl hrad pravděpodobně opraven, neboť roku 1353 vstoupili ve spolek na zoží a hrad s Jimramem z Pernštejna. O pět let později (1358) získal hrad markrabě Jan Jindřich, jehož syn Jošt jej ještě v tom roce dal lénem Heraltovi z Kunštátu. Roku 1407 hrad opět držel Vilém I. z Pernštejna, zřejmě však protiprávně, neboť roku 1437 se jej na Janovi z Pernštejna neúspěšně domáhal Jan z Lomnice, který jej nakonec roku 1446 dokonce Janovi z Pernštejna zapsal. Ještě v polovině 15. století (1455) se mluví o hradu, ale už o devět let později (1464) je zbořený.

Vlastní jádro lichoběžného tvaru s delší osou ve směru severovýchod - jihozápad zaujalo stanoviště na konci ostrožny. V jeho čele stanul mohutný okrouhlý bergfrit s vnitřní šachtou o průměru pouhých 1,2 m, vedle něhož se nacházela brána. V zadní části se nacházel dvouprostorový palác. hradební Hradbu na severozápadní straně zajišťovaly tři mohutné pilíře, přičemž v prostředním z nich je branka umožňující propojení parkánu, který ze dvou stran zajišťoval jádro. Pod parkánem se ve svahu nacházel příkop zajištěný valem, který v čele hradu přecházel v malou plošinu, jež nebyla regulerním předhradím, nýbrž jen jakýmsi mezimostím s nějakou stavbou. Skalnatý útvar tvořící předěl mezi předhradím a jádrem se na jedné straně napojoval na val, na druhé pak k boční ohradě.

Zděné předhradí s věžovitou lichoběžníkovou stavbou v čele odděloval od zadní části hradu impozantní příkop o hloubce mezi 12 až 14 m a šířce 29 m. Na severozápadní straně bylo předhradí zajištěno příkopem s valem dalším. Vstup do předhradí mohl vést z jihovýchodní strany z terasy nade dnem prvního příkopu. S ohledem na malou šířku předhradí byla jeho role zřejmě spíše fortifikační.

       

Na první fotografii je střep okrouhlého bergfritu od jihu. Na druhé fotografii je pohled z prostoru paláce na bergfrit a prostřední pilíř s brankou. Na třetím snímku je pohled na jádro z valu od severozápadu, na čtvrtém příkop mezi předhradím a mezimostím.


KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Jižní Morava, Praha 1981.
PLAČEK, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001.