Pustý zámek

Zaniklý hrad na impozantním skalnatém výběžku vybíhajícím z horského masivu nad pravým břehem vodoteče nedaleko vstupu do Račího údolí směrem od Javorníku s vynikajícím rozhledem do niské nížiny a zároveň i s dobrým přehledem od dění na asi 1 km vzdušnou čarou vzdáleném o něco níže posazeném hradu Rychlebách pod nímž podél Račího potoka ve středověku procházela komunikace, po zpevnění v 16.století ještě dnes místy dobře viditelná.

Jednodílné oválné jádro situované ve směru sever - jih bylo ze severu a východu chráněné strmými skalnatými srázy. Protože se přístupová cesta v dúsledku klesání hřebene nacházela výše, než vlastní fortifikace, musel být hrad na jižní a západní straně chráněn neobvykle širokým podkovovitým valem a příkopem s plochým dnem, jehož minimální šířka je takřka 14 metrů. Přibližně v jeho středu je ponechána asi dva metry široká terénní lavice spojující jeho vnější okraj s jádrem fortifikace. Toto atypické spojení bez využití přemostění nenasvědčuje předpokladu delší aktivní obrany. Nelze vyloučit, že dno příkopu nesloužilo i k hospodářským účelům. Po překonání příkopu se po pět metu široké plošině dosáhlo v severním směru jeho nejzazšího konce, kde se v blízkosti sklaního suku vstupovalo do jádra hradu.
Jádro má nerovný povrch s nesčetnými mělkými depresemi, kde nejvýraznější, nápadně pravidelná o rozměrech asi 2,4x2,5 metrů leží v jeho jižní části v hraně těsně nad vstupem. Náznaky kamenné architektury se zde však nevyskytují. Podle shluků lehce přepálených kamenů, které se vyskytují hojně zejména v suťovém kuželu na severovýchodě nelze vyloučit, že po obvodu mohla být vystavěna zídka z na sucho kladeného lomového zdiva. Zástavba byla nejspíše dřevěná, čí dřevohlinitá.

Nálezy pořízené archeologickým průzkumem v této lokalitě umožňují datovat dobu života fortifikace zhruba do první poloviny 14.století.

       

Na první fotografii je pohled na areál od severozápadu, na druhé pak pohled na jádro fortifikce z koruny valu z jihozápadu. Na třetí fotografii je pohled na lavici mezi valem a jádrem z jižní části valu a na čtvrté je celkový pohled na lavici z jádra.

Literatura:
Hrady českého Slezska, P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček