Puchart, Potštát

Zříceniny dvojhradu na úzké skalnaté ostrožně nad soutokem Veličky a Boňkovského potoka 0,5 km severně od Boňkova, 3,5 km jihovýchodně od Potštátu.

Doba založení hradu není známá, jeho vznik je kladen do souvislosti s průnikem osídlení z Moravské brány údolím Veličky do nitra Oderských vrchů. Poprvé se objevuje v písemných pramenech nepřímo v predikátu Záviše z Potštátu, příslušníka rodu z Potštejna (kolem 1320). Roku 1359 se po Potštátu píše Vilém - zakladatel boleradické větve rodu z Kunštátu. Další zprávy snad pochází z let 1377 a 1388 a v tom případě by hrad zanikl v souvislosti s násilným obsazením Potštátu markrabětem Prokopem v roce 1394. Soudobý název hradu pochází z omylu badatele z počátku 19. století, v deskovém zápisu o prodeji majetku Bočkem z Kunštátu a Poděbrad Tasovi z Prusinovic se hovoří o městečku Potštátě a hradišti zvaném Potštát, tvrz při městě (nahrazená zámkem) se poprvé objevuje až k roku 1538.

Typologicky představuje sídlo u nás méně obvyklou hradní dvojici - dva samostaně funkční celky vzdálené 110 m. Důvodem řešení se stal zřejmě úzký strmý hřeben nedovolující rozvinutí předhradí. Přední výše položená část hradu zaujala pozici u kořene ostrožny, kde jej od rozšiřujícího se předpolí zajistil v oblouku vedený příkop s valem, před nímž zčásti obíhá další příkop. Při západní a jižní straně lichoběžníkové přední části hradu stály budovy. Od skalnatého hřebene jej oddělila uměle upravená přírodní rozsedlina.Přístup k přednímu hradu vedl po východní straně od zaniklé vsi Předhradí. Po úbočním stupni kontrolovaném z ochozu jižní hradby vedla cesta přerušená mohutnou, do tvaru písmene V přitesanou skalní průrvou, do zadní části hradu. Zde stojí na vrcholu skaliska mohutná 6,5 m silná štítová zeď uzpůsobená přihrazením skalního výběžku pro aktivní obranu. Vstupní branka procházela jihozápadním zeslabeným koncem zdi. Za štítovou zdí stála v koutu malého nádvoří jediná stavba - obytná hranolová věž s odhadovanými rozměry 10 x 12 m a silou zdiva kolem 2,6 m.

       

Na první fotografii je pohled na vnitřní stranu zdi hranolové veže zadního hradu (pohled od východu), na druhé štítová zeď z nádvoří. Na třetím snímku je střep hranolové věže ze štítové zdi a na čtvrtém pohled na skalisko zadní části hradu z úboční cesty.


PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001.
PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. Dodatky, Praha 2007.