Přimda

Zřícenina hradu na dominantním kopci nad stejnojmennou obcí nedaleko Rozvadova.

Z Kosmovy kroniky se dozvídáme, že:

Téhož roku (1121) vystavěli nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdě, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále. Uslyšev o tom kníže Vladislav, vzal s sebou tři čety vybraných bojovníků, přepadl znenadání hrad a dobyl ho. Při prvním útoku byli tam raněni šípy ze zdi vysttřelenými ne však smrtelně, dva bojovníci knížecí, Oldřich, syn Vacemilův, a Olen, syn Boršův. A není pochyby, že by byl kníže hned zvěšeti dal všechny Němce v tom hradě zajaté, kdyby nebyl právě přijel hrabě Albrecht, jenž je snažnými prosbami a vrozenou sobě opatrností zachránil.

Kosmas s největší pravděpodobností stavebníka znal, byl jím zřejmě Depold II. z Vohburku, ale s ohledem na politickou situaci jej nejspíše nemohl dost dobře jmenovat.
Přímda se stala významnou českou hraniční pevností a a těšila se zájmu českých panovníků, lze se s ní setkat i v Majestas Carolina. Za husitských válek byl hrad v roce 1427 dobyt. V průběhu 15. a 16. století byl často zastavován. Technický stav se i přes přes úpravy zhoršoval až Přimda zcela zpustla. Po polovině 19. století zde byly provedeny prvé zabezpečovací práce, které s přestávkami probíhají až dosud.

Hrad zaujal jeden z vrcholů skalnatého hřebene umožňující daleký výhled a kontrolu důležité stezky. Částa hřebene využitá jako opevnění byla prolomena branou. Hlavní stavbou hradu se stala čtverhranná obytná věž s malým obdélným přístavekm zděná z velkých kvádrů typických pro vohburskou architekturu. Původně třípatrový donjon se zachoval do výše druhého patra. Pvní patro obsahuje obytnou místnost s krbem, odtud v průchodu do valeně sklenutého přístavku vedlo v síle zdi schodiště do druhého patra. V přízemí přístavku se v konchou zaklenutém výklenku zachoval prevét. Vstup do přístavku byl prolomen až později v 16. století při švamberských úpravách.
Další objekty původního hradu stály na nádvoří za hřebenem. Opevnění čelní strany bylo z podstatné části tvořeno skalním hřebenem, ale jakým způsobem byla ohrazena zbývající část je prozatím otázkou. Kamenná hradba vznikla společně s daůšími stavbami až ve vrcholném středověku, kdy se hrad rošířil přes hřeben o tzv. dolní hrad, kde za zatažený objektem prvé brány byla do hradby vevázána okrouhlá věž a další čtverhranná pak stávala v nároží za ukončením hřebene.

       

Na první fotografii je pohled na donjon přes nádvoří od jihozápadu, na druhé pak pohled na východní stěnu donjonu a na zbylých dvou pak celkový pohled od severovýchodu a detail opěráku severovýchodního nároží z švamberských úprav.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
Hrady, zámky a tvrze české, A. Sedláček
Kosmova kronika česká, K. Hrdina, M. Bláhová - Praha a Litomyšl 2005