Příběničky

Zříceniny hradu na ostrožně nad pravým břehem Lužnice naproti hradu Příbenice.

Archeologické nálezy datují život hradu již do 13. století, ačkoliv v písemných pramenech se s ním setkáváme až k roku 1324. Stavebník není znám. Mohli bychom uvažovat o některém z Vítkovců objevujících se v souvislosti s držbou protilehlých Příbenic, lze jej ovšem hledat i v osobě panovníka v reakci právě na velkolepý stavební podnik Příběnic ležících v blízkosti původně královského Hradiště (pozdější Tábor). S Příběnicemi sdílely Příběničky nadále společný osud a na základě smlouvy z roku 1437 byly také pobořeny.

Ostrožnu, jejíž levá strana spadá strmě k Lužnici, zatímco pravá klesá poněkud mírněji do údolí bezejmenné vodotoče, přeťal v krčku šíjový příkop. V takto vymezeném rozsáhlém areálu oddělil do oblouku vedený šíjový příkop předhradí (na jehož ploše nejsou patrny zřetelnější stopy zástavby) a v jeho severní části se dalším obloukovitě vedeným příkopem vyčlenilo vlastní jádro hradu, jemuž na jihu dominoval okrouhlý bergfirt roztrhaný při boření hradu. Za ním se na protější straně nad řekou nacházel trojprostorový palác. Další stavby nejsou patrné. Účel rozsáhlé opevněné plochy ostrožny není znám, mohlo se jednat jak o součást většího stavebního záměru souvisejícího například se založením městečka, tak o činnost Husitů, kteří hrad v roce 1420 ovládli a mohli tak zlepšit obranyschopnost komplexu, či využít plochy jako zimoviště polních vojsk.

       

Na první fotografii je ppříkop oddělující jádro od předhradí, na druhé střep bergfritu z téhož místa. Na třetím snímku pohled v jádře do prostoru za věží při hraně ostrožny, na čtvrtém pak příkop předhradí.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V. Jižní Čechy. 1. vydání, Praha 1986.
SEDLÁČEK, A., Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl VII, Písecko, Praha 1890.