Pořešín

Zříceniny hradu na ostrožně nad levým břehem Malše u stejnojmenné obce severně od Kaplice.

Zakladatelem hradu, který se poprvé objevuje roku 1312, kdy se zmiňuje purkrabí Přibek z Pořešína jako nástupce Jana z Vracova, se stal patrně Bavor III. ze Strakonic. Kolem roku 1315 směnil Bavor ze Strakonic Pořešín se svými příbuznými Vernéřem, Rackem a Přibíkem z Vítějovc hrad za Vítějovice. Uvedení bratři se stal zakladately rodu z Pořešína. Markvartem z Pořešína, stejnojmenným vnukem jednoho z nástupců (Markvarta, Přibíka a Ješka) zakladatelů rodu, pořešínská větev před rokem 1423 vymřela a hrad připadl jako odúmrť králi Zikmundovi. Po roce 1434 hrad získal Oldřich z Rožmberka, který jej nechal jako potencionální možnou základnu husitských odpůrců pobořit a celý majetek byl (stejně jako hrady Louzek a Sokolčí) připojen k novohradskému panství. V roce 1541 se hrad uvádí jako pustý.

Trojdílná dispozice hradu tvořená jádrem a dvěma předhradími zaujala polohu na široké a ploché ostrožně. Původně pouze dvoudílná dispozice hradu byla později doplněna dalším velmi krátkým předhradím odděleným od stoupajícího svahu okolního terénu šíjovým příkopem a valem. Mohutnější šíjový příkop mezi oběma předhradími uzavřený na obou koncích patrně kamennou hradbou podobně jako v případě příkopu mezi druhým předhradím a jádrem. Mimo slabé obvodové zdi na jihozápadě s částí nároží čela, k němuž v těsné blízkosti přiléhala též první kulisová brána, a dále stop budovy v této jihozápadním části, se ne prvním předhradí nedochovaly další stopy zástavby. Na obovodovou zeď s bránou byla dodatečně nastavěna čverhranná věžovitá nástavba se slabými stěnami. Na druhém přehradí se v blízkosti jeho severního nároží zachovala kulisová brána s přebraním (původně tzv. vlčí jámou). K bráně se v čele připojila na spáru slabší hradba, mimo její části se pak zachovala ještě hradba severozápadě, která pokračovala přes příkop k jádru hradu. V západním nároží druhého předhradí pravděpodobně stála okrouhlá bašta.

První stavební fázi jádra hradu představovala obvodová hradba s ochozem a palác na jihozápadě. Ve druhé fázi došlo k navýšení obvodové hradby, která tím nabyla charakteru plášťové zdi. Tato změna však přinesla problémy se statikou, které si vyžádaly další úpravy v podobě oprav a pilířů při vnějšku zdi, včetně dalších přizdívek (např. u severovýchodní uzavírací zeď příkopu). Nejsložitější stavební situace se vyskytuje v prostoru třetí brány. Tam došlo k zrušení celé části hradebního okruhu, nový byl založena před něj do šíjového příkopu, který odděloval jádro od předhradí. V další fázi byla nově postavená část od brány, která prodělala minimálně tři stavební fáze, přičemž při poslední vznikla i branka pro pěší přístupná oble vedenou chodibičkou, k původnímu lomu hradby stržena a vystavěna znovu. Stejně jako třetí brána prodělalo i její předbraní minimálně dvě přestavby. Dále docházelo k postupnému zastavování jádra dalšími budovami, jejichž střechy byly podle archeologických nálezů kryté prejzy. V poslední fázi hradu se tak hrad stal typem hradu plášťovou zdí.

       

Na první fotografii je pohled na palác v jihozápadní části areálu jádra, na čelo jádra s šikmo postavenou třetí bránou, čelní zdí a palácem. Na třetí fotografii je pohled na bránu druhého předhradí a na čtvrté pak celkový pohled na ze svahu ve směru od přístupu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. 1. vydání, Praha 2002.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. 1. vydání, Praha 2005.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. 1. vydání, Praha 2008.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V. Jižní Čechy. 1. vydání, Praha 1986.
SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl III. Budějovicko. Praha 1884.
HRADY NA MALŠI: Hrad Pořešín.[online] [2007] [cit. 2011-07-30]. Dostupný z WWW: http://www.hradynamalsi.cz/poresin.htm