Orlík, též Saldenstein

Zaniklý hrad na ostrožně nad levým břehem Tiché Orlici na pokraji Brandýsa nad Orlicí.

Vznik hradu, o němž se zmiňuje jediná známá písemná zpráva k roku 1311, kdy zde seděla Perchta, manželka Vítka ze Švábenic, je na základě archeologických nálezů kladen na přelom 13. a 14. století. Poté se pravděpodobně stal majetkem pražských zderazských křížovníků.

Dvojdílná dispozice hradu byla od ploché ostrožny oddělena širokým dnes velice mělkým šíjovým příkopem, za nímž se nacházelo předhradí. Vlastní jádro zaujalo trojúhelníkový konec ostrožny oddělený dalším, hlubokým do skály vylámaným šíjovým příkopem. Přístup do jádra vedl pravděpodobně branou v severovýchodním nároží. Na základě terénních nerovností v jádře, jejíž velké části je ale nověji připisován nový původ, se usuzuje na existenci tří navzájem oddělených palácových staveb zaujímajících místo po obvodu. Existence věže na konci ostrohu v západním cípu dispozice narušeném vodárnou není potvrzena. Stopy na severní straně původně interpretované jako parkán mohou spíše souviset s přístupem ke zmiňované vodárně.
Na lokalitě byly v severní, západní a jižní části nalezeny úlomky malty.

       

Na první fotografii je pohled z předhradí na severovýchodní cíp jádra přes šíjový příkop. Na druhé fotografii je pohled z jihovýchodního nároží jádra přes šíjový příkop na předhradí. Na třetím snínku jsou terénní stopy snad po stavbě na jižní straně jádra a na čtvrtém pak pohled na částečně zachovalý šíjový příkop oddělující předhradí od plochy ostrožny.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. 1. vydání, Praha 2002.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. 1. vydání, Praha 1989.
MUSIL, F.: Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. 1. vydání, Ústí nad Orlicí 1995.