Nový hrad u Sedlce

Zřícenina hradu na pravobřežní ostrožně v záhybu Oslavy naproti Lamberku, 2,5 km východně od Sedlce.

Jediná písemná zmínka o hradu pochází z náměšťského urbáře (1545), kdy je zmíněn spolu s protilehlým Lamberkem, s nímž tvořil hradní dvojici. Stavitelem hradu, jeho počátky zřejmě souvisí se zajišťováním klášterního majetku hrady vznikajícími na protilehlých březích řek coby protiváhy šlechtických sídel (Kozlov proti Holoubku, Kokštejn proti Čalonicím a Nový hrad proti Lamberku), byl pravděpodobně man třebíčského kláštera vlastnící blízký Sedlec. Založení hradu je na základě historických souvislostí kladeno do let 1375-1390, zánik pak do doby bření okolních hradů po roce 1440.

Jednodílný hrad byl oddělen od zbytku ostrožny šíjovým příkopem o šířce 20 m a hloubce 7 až 8 m, na nějž navazoval okružní příkop s valem, který mimo příkřejší severní strany zajistil volněji klesající jižní a východní stranu. Do takto ohraničené plochy na jihu směřovalo patrně přemostění šíjového příkopu vedoucí z úboční cesty nacházející se o něco výše nad dnešní cestou. Zde se cesta stočila k severu do zděného ohrazení plnícího zřejmě na všech stranách (mimo severní) funkci parkánu a vnitřního předhradí. V čele jádra tvaru nepravidelného obdélníku stála dvouprostorová budova s trámovým stropem. Na protilehlé východní straně se nachází relikty nejspíše trojprostorového stavení.

       

Na první fotografii je příkop s valem v zadní (východní) části, na druhém pohled na fragment zdiva parkánu na jihozápadě. Na třetím snímku je zeď dvouprostorové budovy v čele s viditelnými kapsami po stropních trámech a na čtvrtém relikty trojprostorové budovy v zadní části jádra.


PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. 1. vydání, Praha 2001.