Nový hrad, též Furchtenberg

Zřícenina hradu na hřebenu vybíhajícím z horského hřbetu do údolí Moravy u Kopřivné.

Vznik hradu je v souvislosti s oddělením území od Bludova po roce 1320. Roku 1374 se zde za držení markraběte Jana Jindřicha, který jej získal někdy před rokem 1360, poprvé připomíná purkrabí Václav z Mladějova. Právě za Jana Jindřicha byl jinak zatím jen pozvolna narůstající organismus hradu reprezentovaného úsporným jádrem rozšířen po polovině 14. století v impozantní komplex opevnění sestávajího se z šesti hranolových věží téměř městského charakteru. Z této doby pochází pak i druhý název Furchtenberg, strašný, hrozný. Rozlehlé opevnění dolní ohrady s drobnými baštami přibyla po roce 1420 jako tábořiště vojenských oddílů. Od počátku 15. století byl hrad často zastavován (Erhard z Kunštátu, Jindřich z Lažan, Mikuláš z Lobkovic, Beneš z Valdštejna, Bernard z Cimburka) až nakonec přešel na Jiřího Tunkla z Brníčka. Při kampani vojska Matyáše Korvína proti jeho hradům vedenou roku 1471 byl zřejmě kvůli malé posádce neschopné bránit tak rozsáhlý komplex dobyt a záměrně pobořen.

Stoupající hřeben byl od sedla přetnut dvěma šíjovými příkopy s valem. Odtud příhrádkém po jižní straně hradního kopce stoupala přístupová cesta k bráně předhradí s průchozí budovou a zároveň podél této brány pokračovala i do dolní ohrady zasílené pravoúhlými baštami a na konci hřebenu zakončené dovnitř otevřenou hranolovou věží. Cesta do jádra pokračovala z předhradí parkánem při jeho severozápadní straně a přes věžovou bránu zatočila do jeho zhruba trojúhelníkového okrsku vymezeného hradbou zpevněnou na nárožích třemi dovnitř otevřenými věžemi. Východní a jižní část jádra nad přístupem pak byla navíc zpevněna dalším parkánem s dvěma dovnitř otevřenými věžemi. Velmi úsporné jádro zaujímající nejvyšší partii hradního kopce se skládalo z mohutného válcového bergfritu o průměru téměř 12 m a paláce s malým dvorkem mezi nimi.

       

Na první fotografii je pohled na bránu předhradí s průchozí budovou, v současnosti staticky narušenou. Na druhé fotografii je pohled na předhradí a jádro z opevněné ohrady na konci hřebene od severozápadu, třetí fotografie zachycuje východní parkán a čtvrtá pohled z pozůstatku bergfritu na věžovitou bránu jádra a otevřenou věž v jeho severovýchodním nároží.

Literatura:
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček