Neznámý hrad u Albrechtic

Zřícenina hradu na ostrožně vybíhající kolmo z hlavního hřebene Krušných hor obtékané Albrechtickým potokem nad těžbou zaniklými Albrechticemi nedaleko od Černic u Horního Jiřetína.

Historické prameny o této lokalitě taktně mlčí. August Sedláček jej chybně ztotožnil z renesanční tvrzí Alberkem, která však již vzala za své při těžbě hnědého uhlí. Archeologické nálezy dokládají existenci hradu někdy do druhé poloviny 13. století a prvé půle století následujícího. K jeho zániku zřejmě mohlo dojít v souvislosti se založením nedalekého Jezeří v 60. letech 14. století.

Trojdílná dispozice hradu s osou sever - jih zaujala ostrožnovitý výběžek spadající na západní a jižní straně prudce dolů. Na východní straně, kde svah neklesá tolik strmě obehnal celou boční stranu dispozice příkop s valem, který se napojuje na severu v čele do šíjového příkopu, kterým dnes prochází lesni cesta. Příkop odděluje prvé předhradí s ryze obrannou funkci od mírně stoupajícího hřebene.Druhé předhradí je od prvého odděleno dalším šíjovým příkopem, který pokračuje po obou jeho stranách jako okružní příkop s valem napojeným na čelo jádra. Přístupová komunikace obcházela západní stranu prvého a napojovala se až v severozápadní části druhého předhradí. V čele jádra stál okrouhlý, volně stojící bergfrit za smyčkou hradební zdi do níž byla zapojena i vstupní brána. V dvorku za věží se nachází do skály zasekaný obdélný objekt. Dvouprostorový palác zaujal zadní nejvíce chráněnou část celé dispozice. Lokalita představuje velmi cennou ukázku bergfritové dispozice ve své ryzí formě.

       

Na první fotografii a druhé fotografii je pohled z prvního předhradí na na severovýchodní stranu druhého předhradí s okružním příkopem a valem a severní stranu šíjovým příkopem. Na třetí fotografii je pohled na jádro z okružního příkopu předhradí při západní straně a konečně čtvrtá zachycuje pohled z prostoru paláce na smyčku hradební zdi na západě a bergfrit.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík