Neuberk (Najperk)

Zřícena hradu na skalnatém výběžku nad údolím Ašského potoka v obci Podhradí.

Jméno Neuberk se poprvé objevuje již k roku 1143 v predikátu Albrechta z Neuberka, archeologicky je však hrad datován až na přelom 12. a 13. století. První písemnou zmínku, kterou lze bezpečně ztotožnit s hradem se váže k roku 1288, kdy hrad král Rudolf zastavil Vogtům z Plavna. Od nich se pak dostal záhy zpět do držení rodu z Neuberka. Jako sídlo loupežníků byl Karlem IV. rozbořen, záhy však došlo k jeho obnově. V roce 1331 jej Albrecht III. z Neuberku prohlásil za české léno, které přijal od Jana Lucemburského. V roce 1365 přešel hrad do držení Cedviců. V roce 1610 již zchátralý hrad vyhořel a zpustl.

Z původně dvojdíné dispozice hradu známe dobře pouze jeho jádro, neboť v polovině 17. století byl na místě předhradí vystavěn rozlehlý zámek, který je dnes taktéž v rozvalinách. Vlastnímu velmi malému jádru, jež zaujalo polohu na skále, vévodí štíhlý okrouhlý bergfrit vystavěný na čtverhanném skalním soklu. Pod věží se nacházel palác v jehož stěně byla použita technika vazby opus spicatum. V průběhu 14. století vznikla další stavba. Celý stísněný prostor jádra byl postupně zastavěn.

Neuberk představuje velmi malý šlechtický hrad bergfritové dispozice, jehož vznik na Ašsku nepochybně souvisí se štaufskou stavební činností na Chebsku.

       

Na první fotografii je pohled na jádro od severozápadu, na druhé pohled z jádra směrem na západ do předpolí hradu. Na třetí a čtvrté fotografii je skalní blok od jihu a východu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.