Mokřice

Tvrziště na ostrožně obtékané Studénkou, půl kilometru jihozápadně od vrchu kopce v poloze Na Zámcích, kilometr jižně od polohy U Kostelíčka, mezi Lužany a Stavem.

Lokalita je badateli spojována se Mokřicemi zmiňovanými v pramenech k roku 1323 v predikátu Zbyslava z Mokřic. V šedesátých letech 15. století byl majetek připojen ke Konecchlumí, tehdy byla tvrz zřejmě již pustá.

Sídlo zaujalo polohu na ostrožně vybíhající jihozápadním směrem z kopce (poloha Na Zámcích), jejíž západní strana spadá strmě do hlubokého údolí Studénky. Podobně se i jižní a východní stranu sklání do zářezu bezejmenné drobné vodoteče. Čelní (severovýchodní) stranu zajistil šíjový příkop využívající zčásti přirozené utváření terénu. Za ním se nacházel mohutný val, na jehož široké koruně dnes nejsou patrné žádné stopy opevnění. Ten spolu s dalším příkopem obkroužil celý pahorek. V zadní části ostrožny se na opyši zachoval drobnější příkop s valem a vzhledem k terénu na jihu není vyloučeno, že nebyl součásti ještě jednoho okruhu opevnění obíhajícího ostrožnu.

Vlastní jádro vejčitého tvaru obíhala na maltu zděná obvodová hradba dochovaná dnes v podobě valovité destrukce. Další stopy zástavby nejsou vzhledem k poškození lokality lámáním kamene patrné.

Sídlo je svými historickými souvislostmi řazeno mezi tvrze, vzhledem k poloze a rozsahu opevnění se otevírá otázka, zda je možné hledat jeho vznik v době vzniku prvních šlechtických sídel.

       

Na první fotografii je celkový pohled na lokalitu přes šíjový příkop od severu. Na druhé fotografii je pohled z valu na západě směrem k čelu, na třetí východní strana jádra z příkopu od čela. Na čtvrté fotografii je pohled v jádře od severovýchodu.


KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. 1. vydání, Praha 1989.
SEDLÁČEK, A., Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl V, Podkrkonoší, Praha 1887.
SVOBODA, L. aj.: Encyklopedie Českých tvrzí. Díl 2. K - R. 1. vydání, Praha 2000.