Medlice

Nevýrazné pozůstaky zříceniny hradu na výběžku podél severního boku údolí Moravice na západním okraji osady, dříve městečka, vysídlené v roce 1965 kvůli ochraně vodárenské nádrže Kružberka.

Přibližně trojúhelná dispozice s největšími rozměry 81x38 metrů chránil na jihozápadě strmý svah spadající do údolí Moravice. Ještě dnes je hradní areál ve výšce zhruba 150 metrů nad hladinou přehrady. Ze zbývajících stran byl hrad chráněn příkopy a valy. Příkop sepři severní straně zužoval z 24 metrů na 10 metrů. V těchto nejužších partiích byl zasekán do skály. Zalomený vnější příkop široký 26 až 27 metrů. Vnější násep se zachoval jen v jediném fragmentu. Plocha hradu směrem k opyši mírně klesá a je odstupňována do čtyř teras. Přední část hradu zřejmě tvořilo jádro, zadní část na nejníže položené terase na opyši pak přebíralo zřejmě funkci předhradí. Způsob tohoto uspořádání není při podobné terénní konfiguraci až tak neobvyklý a lze se s ním setkat například u Edelštejna, nebo Leuchtenštejna.
Podoba a dispozice hradu je z důvodu absence zdiva nejasná, v areálu se nacházi několik na sucho kladených zdí, zřejmě recentních, avšak pravděpodobně věrně kopírujících původní tvar a na maltu kladená zeď táhnoucí se při severním okraji předhradí, která je zřejmě jediným zachovalým zdivem hradu. Hrad sloužil jako zdroj levného materílu již v letech 1775-1777 při stavbě císařské silnice Šternebrk-Opava a zřejmě se stal i vítaným zdrojem stavebního materálu pro domy v osadě. Před rokem 1839 byly vidět již jen základy a údajně zbytky dvou menších věží. Pozůstatky některých stavení osady jsou pak viditelné přímo v příkopu při severní straně.

Hrad se jmenuje až roku 1320, kdy jej lénem držel Zdeslav ze Šternebrka. Medlice byly biskupským lénem, v jehož držení mohl být Ludvík z Medlice připomínaný v letech 1249-83. Přestože archeologický materiál pochází ze 14. a 15. století, mohl být zakladatelem hradu on, nebo jeho potomci, jimiž pak rod patrně vymřel a léno převzali jako odúmrť právě Šternebrkové, za nich se na hradě roku 1376 připomíná purkrabí Jan Skřítek z Trpěnovic. Na konci 14. století pak hrad jako léno získal Hanuš Kapusta a po jerho smtri hrad přešel na Petra Plumlovského z Kravař. Pánům z Kravař pak hrad zůstal až do zániku, k němuž došlo patrně někdy v průběhu česko-uherských válek.

       

Na první fotografii je pohled z předhradí na val a příkop při severní straně areálu. Na druhé fotografii je pohled z jihovýchodního nároží jádra při svahu nad údolím dolů do příkopu a na třetí je pro změnu pohled z příkopu na nároží. Na čtvrté fotografii je celkový pohled. Na snímku je vlevo vzadu vidět jádro, vpravo pak je viditelný jediný fragment valu při straně areálu sousedící se vsí.

Literatura:
Hrady českého Slezska, P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček