Louka

Zříceniny hradu na osamělém kopci Hradisko severně nad vsí.

Zakladatelem hradu se stal některý z příslušníků rodu z Lomnice, na jejichž majetku vznikl. Archeologické prameny datují život do konce 13. století, kdy do tohoto prostoru pronikli lomničtí Tasovci. V písemných pramenech se hrad objevuje poprvé až v zápisu z roku 1360, kdy na něm Procek z Lomnice zapsal věno svojí ženy Hylzy. V roce 1416 jej páni z Lomnice prodali Janu Ozorovi z Boskovic a v držení tohoto rodu zůstal asi půl století. V roce 1464 se opět nachází v majetku rodu z Lomnice. Od nich jej po roce 1480 získal Petr z Tvorkova, jež hrad prodal Vilémovi II. z Pernštejna (1496).

Podle závěti Viléma II. z Pernštejna (1521) byl hrad obyvatelný, avšak při prodeji kunštátského panství (1560) byl už pustý. V držení Pernštejnů tedy hrad ihned nezanikl, zdá se, že na něm dokonce byly ještě na počátku 16. století provedeny nějaké úpravy.

Hrad zaujal polohu na protáhlém skalnatém vrcholu kopce s delší osou jihovýchod - severozápad, jehož severozápadní zakončení představuje vyvýšenou plošinu se svislými stěnami. Polohu na ní zaujal patrně věžovitý palác, který tak nejspíše představoval samostatně hájitelnou jednotku. K paláci bylo připojeno nádvoří s několika dalšími budovami po jeho obou stranách. Severní strana byla podél přímé obvodní zdi zastavěna celá, ze čtyřprostorového uspořádání se dodnes zachoval pouze jeden valený sklep a část druhého. Na jižní straně se z dvouprostorové budovy přistavěné taktéž k obvodní hradbě zachovala pouze část nádvorní zdi s přilehlými úseky příčných zdí a náběhy valených kleneb. K nároží přiléhala na východě štíhlá válcová věž vystupující téměř celou šířkou z obvodové hradby.

Vstup byl veden buď na východě, proti věži končí za okružním příkopem stoupající terénní jazyk, nebo na jihozápadě z temene vnitřního valu obíhajícího skalisko paláce. Celý hrad obrkoužil široký příkop s mohutným valem, pod skaliskem pak ještě z poloviny další příkop s valem. Určení jednotlivých stavebních etap je otázkou dalšího výzkumu. Vzhledem k uspořádání je možné počítat se vznikem věžovitého paláce a válcové věže, postupem doby pak s doplňováním staveb ve volném prostoru nádvoří.

       

Na první a druhé fotografii je sklep paláce na severní straně nádvoří (a pohled v detailu), na třetí pak nádvorní strana východní zdi s reiliéfem válcové věže. Na čtvrté fotografii je pohled do okružního příkopu a na val na západní straně.


PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001.