Litýš

Zříceniny hradu na čedičové kupě necelý kilometr východně od Kotelic.

Za zakladatele hradu je považován Zikmund z Vartenberka, jenž od krále Zikmunda získal zástavou (také) majetek bývalé býčkovické komendy (1422). Pro zajištění problematické zástavy se Zikmund z Vartenberka rozhodl zbudovat hrad, který by byl zároveň i protiváhou Žižkova Kalichu. Z Litýše pak purkrabí spravoval tu část býčkovické zástavy, kterou se v průběhu bojů podařilo Zikmundovi z Vartenberka udržet. Hrad se v písemných pramenech zmiňuje poprvé k roku 1432, kdy se připomíná purkrabí Mikuláš ze Lhoty. V roce 1427 pojistil Zikmund z Vartenberka své druhé ženě Anežce ze Šternberka věno na Litýši, ta však zemřela krátce po manželově smrti (1438) a majetek připadl Aleši a Zdeňkovi ze Šternberka, kteří jej prodali Zikmundovu synu Janovi (1454). O pět let později (1459) přešel majetek na Jana z Čečelic na Tetčiněvsi. Provdáním jediné janovi dcery za vnuka Zikmunda z Vartenberka Kryštofa se hrad dostal opět do držení vartenberků. Za Kryštofa přestal být hrad využíván (1532) a vyhořel, k roku 1544 se uvádí coby pustý.

Hrad přibližně lichoběžníkového půdorysu, jenž zaujal vrchol čedičové kupy, se rozpadal do dvou výškových úrovní - níže položené přední části vymezené hradbou se zaobleným nárožím, kterou na čelní i obou bočních stranách lemovaly budovy a výše položené skalnaté zadní části nevykazující dnes žádné pozůstatky zástavby. Na nejsnáze přístupné jižní a částečně i východní straně jej zajišťovalo zdvojené opevnění příkopu s valem, přičemž vnitřní příkop byl zřejmě využit k vedení přístupové cesty.

       

Na první fotografii je skalnatá výše položená část jádra. Na druhé fragment obvodové hradby na severovýchodě, na třetím další větší na jihozápadě. Na posledním snímku je pohled do vnitřního příkopu při jihozápadním nároží jádra.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. 1. vydání, Praha 1984.