Litice

Zřícenina hradu na strmém kopci ve smyčce Orlice v jejím uzavřeném údolí.

Vznik hradu, jehož stavebníky se stali přísušníci rodu Drslaviců, kteří mu dali jméno po svém původním hradu Litice je pokládán do konce 13.století. Za Václava II. se hrad dostal ke koruně. Za Jana Lucemburského jej jak ozástavu získal Jindřich z Lipé, po roce 1333 byl pak Kralem IV. tato zástava vyplacena. V roce 1365 hrad koupil Jindřich z Lipé a o šest let později roku 1371 jej získává Bošek z Kunštátu. Dnešní podoba hradu vděčí významné přestavbě za Jiřího z Poděbrad. V roce 1495 se stal majetkem Viléma z Pernštejna, jeho význam začíná zvolna upadat. Ve druhé polovině 16. století je ještě za pánů z Bubna sice sídlem správy panství, ovšem jeho úpadek dále pokračuje, a tak nakonec v roce 1652 uvádí již jako polorozbořený, i když byly některého jeho části hospodářsky využívány.

Původní vzhled půtického hradu je zatím znám pouze z několika fragmentů zdiva, nalezených na nádvoří a v čelním paláci, tvořících pravoúhlé nároží nekorespondující s dnešním půdorysem dvoupalácového jádra vzniklého v průběhu druhé poloviny 14. století. V lépe dochovaném čelním paláci, k němuž se na severní nádvorní straně přimyká štíhlá čtvercová věž se zaklenutými interiéry, z nichž jeden z nich sloužil jako kaple, se objevuje zaklenutí místnosti s konzolí žebrové klenby umístěnou mimo roh místnosti, což by mohlo ukazovat na určitý kontakt stavitele s dvorskou hutí Václava IV. Věž je přístupná po můstcích přímo z paláce portály upravenými z oken. Další dva portály nad úrovní dochovaného zdiva ukazuje na existenci dalšího nezachovaného hrázděného či roubeného patra, poslední patro věže mohlo být přístupné z krovu paláce. Při spojovací hradbě za věží mezi paláci, rozdělenými v každém patře na tři místnosti, pak našlo místo ještě úzké křídlo.
V souvislosti s přestavbou hradu ve 14. století, obíhaného snad již v této době jednoduchým ohrazením, jehož existenci by napovídaly dvě stavební fáze patrné ve východním nároží, bylo vybudováno nové opevnění, na čelní straně zesílené proti zbytku do dvojnásobné šíře. Východní boční hradba, pak obsahuje pouze jednu polookrouhlou dovnitř otevřenou baštu. Hlavní váhu aktivní obrany čela převzala čtvercová dovnitř otevřená bašta, polygonální západní nároží čelní hradby se střílnami a na koso přistavěná vstupní brána, jejíž mohutná obdélná budova byla zakončena buď roubeným nebo hrázděným patrem či polopatrem přístupným po šnekovém schodišti. Mimo hlavního průjezdu obsahovala navíc též branku pro pěší a strážnici. Na její vnější fasádě jsou osazeny reliéfní desky obsahující dataci stavby.

       

Na první fotografii je pohled na čtvercovou baštu v čelní části vnějšího opevnění, na druhé se pak nachází obdélná budova vstupní brány přístupná přes příkop. Třetí fotografie zachycuje pohled na severozápadní nároží jádra s fragmenty zdiva paláce a druhým dochovaným palácem s věží v pozadí. Čtvrtá fotografie je pohled na nádvoří a nedochovaný palác z věže.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
České hrady, D. Menclová