Lichnice

Zřícenina hradu v dominantní poloze na okraji Železných hor nad obcí Podhradí, 1 km severně od Třemošnice.

V písemných pramenech se hrad objevuje v roce 1251 jako majetek Smila z Lichtenburka - příslušníka Ronovců, který jej spolu s Čáslavskem získal od krále Václava I. V třicátých letech 14. století se stala Lichnice opět královským majetkem, Majestas Carolina ji uvádí mezi nezcizitelnými hrady. V roce 1421 byl hrad dobyt husity (1421), po příklonu Jana Městeckého z Opočna k císaři Zikmundovi (1428) opět obležen a po více než rok trvajícím obléhání dobyt. Další, tentokrát neúspěšné obléhání vojskem Matyáše Korvína proběhlo v roce 1469. Na konci 15. století se majiteli stali Trčkové (1490), za nichž byl hrad pozdně goticky přestavěn. V druhé polovině 16. století začal význam hradu upadat, k jeho chátrání přispěl i požár (1610). Za třicetileté války došlo k částečné obnově. Nařízení Ferdinanda III. o boření hradů vedlo k demolici opevnění. Po roce 1700 byl již celý hrad zříceninou dále poškozovanou rozebíráním na stavební kámen.

Trojúhelníkovou dispozici obíhá ze dvou stran mohutný příkop s valem, na severu je přirozeně chráněna strmým svahem lovětínské rokle. V první stavební fázi vznikla obvodová hradba s mohutnou okrouhlou věží v severním nároží a druhou opatřenou břitem v jihovýchodním. Západní nároží zaujímala blíže neznámá čtverhranná stavba. Existence parkánu obíhající již v této době východní a západní stranu není jistá, s ohledem na vztah hlavní hradby a příkopu je však pravděpodobná. Pozdně gotická trčkovská přestavba přinesla velký polygonální barbakán na severovýchodě, mohutnou vstupní bránu, polygonální štítovou zeď v jihovýchodním nároží a podstatně byla také rozšířena vnitřní zástavba hradu.

       

Na první fotografii je pohled z torza okrouhlé věže v severním nároží na východní stranu, v pozadí je střep štítové hradby. Na druhé fotografii je jihozápadní strana hradu s pozůstatky staveb v západním nároží. Na třetím snímku je pohled na čelo polygonální štítové zdi v jihovýchodním nároží a na čtvrtém budova v západním nároží (opět pohled z valu).


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3, Praha 2008.