Libá

Hrad přestavený na zámek na skalnatém ostrohu nad levým břehem Vlastislavského potoku při soutoku s Libským potokem.

První zmínka pochází z roku 1264, kdy se připomíná Rupert z Nového Liebensteinu. Předpokládáme, že hrad byl jako sídlo chebských ministerálů založen patrně nedlouho předtím (kolem poloviny 13. století). V roce 1298 koupil majetek waldsasský klášter a hrad byl by zřejmě pobořen. V roce 1364 jej dal Jan Lucemburský chebskému měšťanovi Franzovi Gossweinovi k opravení. Jeho potomkům jej pak král Václav IV. pro změnu odňal. V 16. století koupili hrad Zedwitzové, kteří jej vlastnili až do druhé světové války. Za nich byl hrad renesančně s barokně upravován, posledních úprav se dočkal ještě v 19. století. V současnosti je po požáru v osmdesátých letech 20. století opět postupně obnovován.

Z původně dvojdílné dispozice hradu známe dobře okrouhlý bergfrit volně stojící za měkce modelovanou obvodovou hradbou. V jižní budově jsou patrny stopy zdiva nejstaršího paláce. Úpravy ze 14. století (mimo portálu v jádře) podrobně neznáme. Na konci 15. století bylo již jádro zastavěné až k věži. Z předhradí známe pouze menší část, nejstarší dochovaný fragment hradby by mohl pocházet z doby držby waldsasským klášterem ve 14. století. Na předhradí stál i hradní kostel, s největší pravděpodobností na místě dnešního barokního. Opevnění předhradí zpevňovaly na exponované jižní straně čtverhranné věže (nebo bašty).

Hrad v Libé náležel do mladšího horizontu hradů chebských ministerálů, podobně jako nedaleký Starý Hrozňatov a stejně jako on náleží mezi bergfritové dispozice.

       

Na první fotografii je celkový pohled od jihozápadu z údolí potoka, vpravo na snímku je barokní kostel se čtverhrannou věží předhradí. Na druhé a třetí fotografii je kostel a jižní hradba předhradí s čtvercovými věžemi (baštami), na třetí pak celkový pohled na jádro od východu.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.