Leuchtenštejn

Zřícenina hradu na severozápadním, dosti strmém svahu Biskupské kupy (888,9 m n.m.) s rozhledem daleko k severu do slezských rovin v nadmořské výšce asi 660 m n.m.

Vlastní poloha hradu není příliš výhodná, neboť hřeben zde klesá v průmeru až o 20%. Potřebnou plochu stavitelé získali terasováním. Lichoběžníkové jádro obklopoval ze tří čtvrtin příkop s valem, západní stranu ohraničoval poměrně ostrý terenní zlom a následný prudký spád. Val byl nejmohutnější na přístupové východní a na severní straně, na jižní straně byl méně výrazný s patrnými pozůstatky nasucho kladeného zdiva. Rovněž příkop byl nejrozsáhlejší tam, kde byl nejmohutnější val.
Písemné prameny zmiňují osadu Lichtenberg, o níž se v literatuře soudí, že se nacházela v blízkosti hradu.

Jediná přímá zmínka o hradě je ve zlatohorském urbáři z roku 1687, kde vystupuje zřícenina hradu Leuchtenštejna. Dobu vzniku hradu z dispozičního uspořádání (osamoceně stojící bergfrit ve smyčce hradby) nelze přesně určit, archeologické prameny řadí vznik hradu do konce 13. století a jeho existenci do 14. století. Hrad vznikl zřejmě po roce 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa náhradou za ztracený Edelštejn. Hrad byl opuštěn již v následujícím století. Obě fortifikace pak doplňuje ještě jedno jednoduché opevnění ležící již na polském území nad Pokrzywnou v poloze Zamkowa Góra v blízkosti hradu Leuchtenštejna.

               

Na první fotografii je příkop a val v zadní partii areálu, kde kopec začíná strmě spadat a kde val končí. Na druhé fotografii je pohled v příkopu na jádro a val při vstupu do hradu. Na dně příkopu jsou viditelné fragmenty zdiva hradu zničeného výbuchem. Třetí fotografie je detailní pohled na jeden z fragmentů, čtvrtá je pohled do interiéru věže.

Literatura:
Hrady českého Slezska, P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček