Letovice

Hrad přestavěný na zámek na plochém kopci nad stejnojmenným městem.

Hrad zaujímací konec plochého kopce strmě spadajícího do údolí byl od temene oddělen okružním příkopem. V obvodových zdech nepravidelně utvářeného trojkřídlého jádra zámku se zachovala obvodová hradba. Zámecké nádvoří se otevírá směrem k východu, neboť část hradby, která jej uzavírala byla nejpozději při barokní přestavbě stržena. Měl-li hrad hlavní věž, byla pravděpodobně hranolová a stála při vstupu do nádvoří. Na rytině ze 17. století je vidět menší předhradí se širokou branskou budovou a drobnými baštami, mezi dvěma příkopy pak stálo další branské stavení, do něhož vedl most z velkého předhradí s mnoha hospodářskými budovami a dvěma okrouhlými baštami v rozích. Dnes jsou oba příkopy zasypány a obě branské budovy zmizely. V přestavěné podobě se zachovalou pouze velké renesanční předhradí.

Po hradě se píší držitelé již od poloviny 13. století, bohužel není známo ke kterému rodu jeho zakladatel patřil. Jmenovitě je hrad uveden až v roce 1360. Od počátku 14. století až do roku 1432 jej drželi páni z Ronova, z nichž Hynek se přidržel krále Zikmunda, a proto jeho hrad husité dobyli. Následovali páni z Boskovic, kteří na hradě provedli pozdně gotickou přestavbu a opevnili jej. V roce 1544 jej koupili páni z Hardeka a hrabě Hanuš Fridrich z Hardeka v roce 1570 provedl renesanční přestavbu jádra hradu. Po dobytí Švédy (1648) hrad vyhořel, ale k opravě došlo až na konci 17. století za Štěpána Kordiče Pohroncz-Szelepczenyiho. Po požáru v roce 1724 přestavěl Heřman Jošt z Blumegenu zámek ve vrcholně barokním slohu a do roku 1730 bylo barokně přestavěno i předhradí. Na začátku 19. století proběhly empírové úpravy.

       

Na první fotografii je pohled na východní stranu, na třetí detail zdi paláce a na čtvrté celkový pohled.


HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001