Landštejn

Zřícenina hradu na skalnatém vrcholu táhlého hřebene nad Pomezím.

Počátky hradu nejsou zcela jasné. Uvažuje se, že za stavbou mohl stát některý z rakouských rodů, který se podílel na kolonizaci Vitorazska. Po hrabatech z Raabsu, Konrád z Raabsu věnoval roku 1175 pozemky na říčce Bystřičce johanitům, získali kraj páni z Hirschberka. Ti jsou považování za pravděpodobné zakladatele hradu, jenž se v písemných pramenech poprvé objevuje po roce 1232 a mohl tak vzniknout už někdy v letech 1200 až 1232. Ne zcela jasný je vztah Lanštejna k Pomezí (Marklu) ležícího pod ním, kde uprostřed valového opevnění považovaného za samostatný hrad stojí nezvykle protáhlý románský kostel sv. Jana Křtitele. Někdy se uvažuje, že Pomezí, které se v písemných zprávách objevuje poprvé jako Markl, mohlo být původním podhradním městečkem Landštejna, jehož funkci i se jménem - Staré Město - přebrala 3 km jihovýchodně ležící trhová ves, která vznikla ve 14. století. Po jejím založení došlo asi zároveň i k narovnání dálkové trasy vedoucí z Waidhofen na Thayu přes Landštejn do Bystřice. Objevuje se však i názor, že zakladatelem hradu mohl být i český panovník Přemysl Otakar I.

V roce 1259 se připomíná Ulricus de Landstein, fojt rakouského kláštera ve Zwettlu. Po něm či jeho potomcích získala hrad, který byl od roku 1246 již na území českého státu, třeboňská větev Vítkovců, z nichž první se po hradě píše Sezima z Třeboně (1283-1293). V držení této větve, která se pak po Landštejnu psala, zůstal hrad až do 14. století. Poté se dostal na další dvě století do rukou Krajířů z Krajku. Po třicetileté válce začal ztrácet na významu a po požáru v roce 1771 se proměnil na zříceninu.

Románské jádro hradu nepravidelného pětibokého půdorysu zaujalo polohu na skalnatém vrcholku táhlého hřbetu s dalekým rozhledem. Severní a jihovýchodní nároží zaujaly dvě mohutné čtverhranné věže, prostor mezi nimi vyplnil palác. Nižší severní věž obahuje v prvním patře kapli s tribunou a apsidou ukrytou v síle zdiva. Vstup do hradu vedl přes branku prolomenou v jihovýchodní hradbě při patě vyšší věže. Celý hrad zajišťoval široký ve skále vylámaný příkop s valem.

Teprve ve 14. století došlo k první výraznější přestavbě. Na jihovýchodě vznikl částečně v místě původního vstupu vně hradby mohutný čtverhranný donjon a došlo k přeložení vstupu do hradu na dnešní místo. Právě kvůli vysunutí věže vně hradebního okruhu se předpokládá, že vnitřní prostor kolem nádvoří byl v této době již asi obestavěn. Jádro pak nově obehnal parkán. Další úpravy proběhly za Krajířů z Krajku. Došlo k přestavbě paláce mezi oběma věžemi a vzniku goticko-renesančních křídel kolem nádvoří. Nároží parkánu bylo zajištěno dvěma polygonálními baštami, na západní straně bylo předhradí zajištěno třemi polookrouhlými baštami a dvěma čtverhrannými věžemi zataženými dovnitř hradby. V první čtvrtině 16. století bylo započato se stavbou vnějšího okruhu opevnění na koruně valu před příkopem s dovnitř otevřenými polokruhovými baštami. Součástí nového opevnění se stala i polygonální zemní bašta a předsunutá bašta blokující sousední vrchol.

       

Na první fotografii je pohled z příkopu na jádro hradu od východu. Na druhé fotografii je severozápadní nároží jádra s novou bránou do předhradí. Na třetí fotografii je pohled velké z věže přes nádvoří románského hradu a na čtvrté pak pohled ze severozápadního koutu nádvoří na palác a obě věže.


DURDÍK, T.: Encyklopedie českých hradů. 4. vydání, Praha 1999.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vydání, Praha 2000.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. 1. vydání, Praha 2002.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. 1. vydání, Praha 2005.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. 1. vydání, Praha 2008.
DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. 1. vydání, Praha 2011.
MENCLOVÁ, D.: České hrady. Díl první. 2. doplněné vydání, Praha 1976.
KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V. Jižní Čechy. 1. vydání, Praha 1986.
SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl IV. Táborsko. Praha 1885.