Kozlov (okres Třebíč)

Stopy hrádku na vysokém skalnatém krčku ostrožny v meandru Jihlavy, 1,1 km jihozápadně od Kozlan.

Poprvé se hrad objevuje až jako pustý v roce 1556. Za stavitele jsou považováni manové třebíčského kláštera stojící za hospodářsky příznivé vlády markraběte Jana Jindřicha za stavbou několika hradů, coby protiváhy šlechtických sídel; Kozlova proti Holoubku, Kokštejna proti Čalonicím a Nového hradu u Sedlce proti Lamberku. Analogicky k zmíněným objektů se tak uvažuje založení Kozlova po polovině 14. století a zánik před polovinou 15. století.

Zvýšený skalnatý krček ostrožny dovolil vedení přístupu pouze od západní strany ze dna údolí po opyši, ovšem jen schůdnějšími místy. Severní stranu tvoří skály a prudký je i jižní svah. Propojení s náhorní planinou na východě bylo tak ostré a úzké, že přístup tudy nebyl možný. Z toho důvodu byla přirozená 10 m široká skalní průrva mezi hradem a skalním bradlem přisekána do podoby šíjového příkopu. Jádro hradu tvořila obytná věž s nárožími armovanými velkými kameny, která se přimkla k nejvyšší skále. Rozměr věže 14 x 14 m umožnil při síle zdiva 2,4 až 3 m dokonce i rozčlenění jejího přízemí. Úzké dlouhé předhradí (70 m) ukončovala nad západním příkopem (13 m) příčná hradba, zachovaná ve formě hrázky. Skalních bloků na severní straně možná využily dvě zděné budovy.

       

Na první fotografii je příkop s čelem předhradí na západě. Na druhé a třetí fotografii jsou zbytky obytné věže jádra hradu, na čtvrtém snímku je celkový pohled z hrany náhorní plošiny.


PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. 1. vydání, Praha 2001.