Kolštejn

Zřícenina hradu, na který bezprostředně navazuje renesanční zámek, na vysoké skále nad soutokem říčky Branné a Bručného potoka pod Ramzovským sedlem v podhůří Jeseníků.

Hrad byl založen zřejmě na počátku 14. století zřejmě Jan Wustehube (1313) na zabraném území. Tento časový údaj se nejvíce blíží předpokládanému datu mezi lety 1306-1310. Po ustálení poměrů se podařilo králi Janu Lucemburskému hrad získat a následně jej přidal pánům z Lipé. Léno na něj potvrdil roku 1340 i markrabě Karel. Zpět do zeměpanské držby se hrad dostal za Jana Jindřicha. Na konci 14. století se pak rozpadem markraběcího majetku hrad dostává do držení Hynka z Valdštejna. Po roce 1582 hrad kupuje Hynek Bruntálský z Vrbna a jeho syn zde na místě lichoběžníkového předhradí buduje trojkřídlý akrkádový zámek. Dostavba západní poloviny dolního zámku příčně protáhlé dispozice pak probíhá ještě za Lichtenštejnů, kteří panství získali jako konfiskát po roce 1622.
Za třicetileté války na hradě sídlila císařská posádka, podle známých údajů hrad nebyl Švédy nikdy obsazen. Následně zámek slouží už jen jako sídlo úřednického aparátu panství. Těžké škody mu přinesl požár v roce 1770 a 1926. V současnosti není objekt využíván a pustne. V roce 2005 je aktuální stav opravená fasáda na čelní straně vstupní věžě dolního zámku.

Hradní jádro vymezuje hradba vedená po hraně útesu a jen směrem k předhradí je rozepjata v 3,3 m silném oblouku. V těsné blízkosti za ní pak stávala okrouhlá věž o průměru 8,8 m. Na původních základech věže bylo zřejmě v 19. století vystavěno vyhlídkové torzo. Z ostatních staveb se zachoval jen část valeného sklepa na západě a zbytek stavení na východě, z kterého zůstalo pozdně gotické okno a a spodek portálku ze stejného období. Palác stával zřejmě na jihozápadní, nejlépe chráněné části areálu a patří k němu zazděné okenní otvory v obvodové hradbě.
Při renesančních a raně barokních úpravách hrad získal zástavbu po celém obvodu, věž byla buď odstraněna, nebo snížena pod výšku střechy. Zástavba jádra zanikla za požáru roku 1779.
Předhradí mělo lichoběžníkovou dispozici a jeho plochu nyní zabírá horní zámek navazující na nejstarší část hradu.

       

Na první fotografii je celkový pohled, na druhé pohled na čelní stranu jádra hradu z nádvoří zámku, na třetí pak pohled na romanticky dostavěnou věž a na čtvrté pohled na okruží okna paláce.

Literatura:
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček