Kokořín

Hrad na pískovcové skále nad Kokořínským dolem nedaleko stejnojmenné obce.

Hrad postavil někdy před rokem 1320 nejspíše Hynek Berka z Dubé. V roce 1426 byl za husitských válek dobyt a pobořen. Poté se zde střídali šlechtičtí majitelé a v roce 1544 se hrad uvádí jako pustý. Byl však zřejmě ještě nějakou dobu udržován, protože na konci třicetileté války se uvádí dokonce mezi pevnostmi, které nesmějí být obnovovány. V letech 1911 až 1918 byl pro majitele Jana Špačka romanticky restaurován architektem E. Sochorem za účasti A. Sedláčka, Z. Wintera, Z Wirtha a Č. Zíbrta.

Hradní jádro zaujalo půlměsícovitý skalními bloky tvořený pískovcový útvar, k němuž bylo z boku přihrazeno předhradí. Nejvyšší místo staveniště jádra zaujal za obvodovou hradbou stojící okrouhlý bergfrit s vysazeným ochozem a zděnou helmicí. Brána prolomená do obvodové hradby se nacházela v opačné části dispozice, za ní se vypínal do hradby vevázaný čtverhranný věžovitý palác.
Pod věží se, kromě ve skále vysekaných klenutých sklepů, nacházela další, původně dřevěná budova, dnes nahrazená romantickou novostavbou. K čelu paláce se přikládal přístavek vyplňující prostor mezi ní a čelní hradbou. Stavba lehčí konstrukce vytápěná kachlovými kamny stála i v protilehlém koutu nádvoří. Přístup na hradební ochoz byl veden po točitém schodišti. Vysoká pískovcová skála s množstvím trhlin vytvářela nepříznivou hydrogeologickou situaci a proto byla studna umístěna ve dně příkopu před vstupem do jádra.
Hrad patří mezi rozvíjení základního bergfritového schématu. Jeho dynamickou dispozicí lze připodobnit k Hasištejnu. Věž stojící na z hřebene ohroženém místě svojí hmotou chrání zbytek hradu a zároveň umožňuje kontrolu přístupové cesty vedené podél boční fronty, opatřené již ve velké vzdálenosti od jádra dřevěnými opevňovacími články.

       

Na první fotografii je pohled na severní stranu hradu s věžovitým palácem v pozadí. Na druhé fotografii je pohled z příkopu na smyčku hradby obtáčející bergfrit. Na třetí fotografii je pohled na vstupní stranu přes příkop a na čtvrté pak pohled z věže na nádvoří a palác.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů
České hrady, D. Menclová