Kašperk

Zříceniny hradu na vysokém dominantním kopci 2,5 km severně od Kašperských Hor.

Hrad byl založen roku 1356 Karlem IV. jako mocenský bod v šumavském pohraničí a na ochranu rozsáhlé horní aktivity v okolí. Už za Karlovy doby byl hrad často zastavován a tato praxe pokračovala i v 15. století. Když jej v roce 1617 koupilo město Kašperské Hory, byl již popisován jako pustý a následně jej postihlo i nařízení Ferdinanda III. o boření hradů (1655).

Hrad, který zaujal polohu na protáhlém skalnatém kopci, lze rozdělit do tří částí. Prvá, přiložená z boku a čela druhých dvou zaujímajích temeno kopce, měla nejspíše jen obranný charakter. Vstup do ní zajišťovala brána prolomená v ohradní zdi na východě, před níž se nacházel vylamáný příkop. Odtud stoupala cesta po severním úbočím do druhé části hradu, kterou představuje protáhlé nádvoří uzavřené na západě věžovitou v přízemí zaklenutou stavbou vedle brány (nejspíše původní purkrabství). Po obou stranách nádvoří se nacházely hospodářské budovy. Prostor před bránou zajistil vyzděný příkop. Druhý vyzděný příkop, za nímž se zvedala hradba ukončená cimbuřím, oddělil od nádvoří poslední část - obddélný vnitřní hrad, jemuž dominuje volně stojící celek paláce s dvěma obytnými věžemi, v nichž nebyl na ohrožených čelních stranách prolomen žádný otvor. Přístup do paláce zajišťoval padací můstek dosedající na rampu přistavěnou k obvodové hradbě ukončené cimbuřím. Vnitřní obytné prostory ve vyšších patrech paláce byl odděleny příčkami, mezi ně náleží i vložená roubená komora. Ve druhém patře paláce se nacházel sál se dvěma menšími místnostmi po stranách. O dvě patra vyšší věže byly ukončeny pečlivě odvodněnými ochozy na konzolách a zděnými helmicemi. V posledním podlaží se do krovu otevírají portálky s vpadlinou pro můstek.

V pozdní gotice byla fortifikace hradu doplněna o předsunuté opevnění na skalnaté výšině před hradem (tzv. Pustý hrádek), tvořené protáhlou plochostropou, snad věžovitou stavbou s břitem směřujícího na planinu před ní. Úpravy se dotkly i hradu, byly navýšeny hradby a doplněny krytýmy střeleckými ochozy. Došlo k přehrazení prostoru za první bránou a hradba vedle ní byla doplněna rozměrnou okrouhlou věží či baštou. Druhá brána byla doplněna stěžejkovým padacím mostem a v čele vnitřního hradu vznikla zcela nová budova purkrabství.

Vnitřní hrad představuje vyvrcholení předchozí tendence k pohodlnému bydlení a reprezentaci, jí je dosaženo srůstáním paláce s obytnými věžemi do jednoho pravidelného celku vyvázaného zcela mimo opevnění.

       

Na první a druhé fotografii je pohled na severní stranu jádra. Na třetí fotografii je pohled na severní stranu předsunutého opevnění, na čtvrté pohled na hrad z něj.


DURDÍK, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000.