Kaltenštejn

Zřícenina hradu východně od městečka Žulové na osamoceném, od horského masivu odděleném nevysokém kopci s poměrně plochým, povlovně klesajícim temenem, který dominuje širokému údolí Černého potoka.

Soliterně situovanou skalní kupu obsadil kamenný hrad, který reprezentuje jeden z mála slezských hradů, na kterém se do dnešních dnů zachovala alespoň část zděné architektury, bohužel silně poškozované hledači pokladů.

Rozlehlé zbytky vypovídají o základním rozvrhu, ale na strmé západní straně se zdi sesuly po svahu a jejich průběh není zcela jasný. V nepravidelném jádru se zaoblenými nárožími se nacházel volně stojící okrouhlý bergfrit, dnes z poloviny roztržený výbuchem. Měl průměr 10,8m a do patra vnitřní šachty vede chodbička. Ze zbytků téměř čtvercového paláce vyplývá zaklenutí přízemí valenými klenbami. Kolem jádra jsou útržky parkánu, jehož severní částí procházela cesta o čemž svědčí pilíř se zbytlkem portálu.
Na severozápadě přiléhalo k jádru předhradí, zřetelný je průběh vnější ohrady s drobnou hranatou baštou na jihozápadě, poblíž ní jsou v zalomení hradby patrné pozůstatky první brány. Z popisu víme, že hrad měl čtyři brány. V dolní ohradě stával pivovar, stáje, mlýn a hluboká studna. Nejstarší bylo jádro s palácem, zřejmě ve 14. století přibyl parkán a druhé předhradí, přičemž vnější pás hradeb musel být vybudován ještě před rokem 1420, neboť v roce 1424 biskup Konrád z Olešnice musel kapitule zdůvodňovat, proč tak rozsáhlý hrad zastavil za pouhých 60 marek.

Také tento hrad, podobně jako nedaleký Frýdberk, nebo Rychleby vystavěli na uchvácené půdě odpůrci vratislavského biskupa. V roce 1296 biskup Jan Romek žaloval svídnického knížete Bolka, aby mu hrad vydal. Přestože se kníže bránil, že jej řádně zakoupil, nakoenc mu jej vrátil. V roce 1441 se jej zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna, který dokonce unesl dceru protagonisty protihustitské strany Půty z Častolovic. Pronásledování se nejprve ujal bývalý husitský předák Hynek Krušina z Lichtenburka, ale dobytí hradu přenechal oddílu biskupa. Zikmund spolu se svým bratrem podstoupili smrt v mukách, ale provizorně opravený hrad byl nakonec po roce 1505 pobořen a kámen z něho byl použit na přestvbu Jánského vrchu v Javorníku.



               

Na první fotografii je pohled na věž, druhá je vstupní brána do horního hradu, na třetí je opěrný pilíř paláce, kolik stovek let asi odpočíval v tichém klidu, na čtvrté fotografii je vstupní brána do dolního hradu.

Literatura:
Hrady českého Slezska, P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda
Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, M. Plaček

Ostatní:
Aktivita pro záchranu hradu Kaltenštejna