Hukvaldy

Zřícenina rozlehlého hradu na hřebeni nad levým břehem Ondřejnice v předhůří Beskyd nad stejnojmennou obcí.

Hrad, jehož jméno se odvíjí z predikátu rýnského hraběte Arnolda z Hűckeswagenu, který se podílel na osídlování v okolí Moravské brány s centrem na Starém Jičíně, založil zřejmě až jeho vnuk Jindřich, hrabě z Příbora. Ten, poté co se dostal do ekonomických problémů, prodal chytře olomouckému biskupu Brunovi majetek, který mu zústal formou léna. Po připadnutí Starého Jičína rodu Bludovců vystavěl nový hrad, po němž se roku 1285 nazývá jako comes de Hukenswald.

Po Jindřichově smrti a smrti jeho bratra připadl hrad po roce 1307 přímo biskupovi, za něhož probíhalí další stavební práce. Během husitských válek byl hrad dobyt vojskem Jana Tovačovského z Cimburka. Po něm sídlili na hradě další husitští válečnící - Mikuláš Sokol z Lamberka a Jan Čapek ze Sán. V roce 1465 vykoupil král Jiří hrad od Čapkova zetě Jana Talafúse z Ostrova a vrátil jej biskupovi Tasovi z Boskovic, který na oplátku přešel do tábora nepřátel, načež hrad dobylo královské vojsko. Jako léno majetek držel Tasův bratr Dobeš z Boskovic a po něm jeho bratr. V roce 1507 vyplatil biskup Stanislav Thurzo zástavu a od té doby hrad setrval v biskupských rukách. Nadále upravován a rozšiřován sloužil jako vojenská pevnost. V roce 1762 hrad sloužící v té době již jen jako sídlo správy vyhořel a jeho chátrání zastavilo až jeho památkové zajištěné datované již do roku 1855.

Protáhlé jádro hradu s úzkým válcovým bergfritem zapojeným do čelní hradby a palácem v zadní (východní) části vzniklo těsně před rokem 1285. V první polovině 14. století byla zvýšena obvodová hradba, byl zvýšen palác a jádro obkroužil parkán. V 15. století přibyla v jádře další - dvoutraktová - budova v prostoru za věží, vystavěna byla budova vysunutá do parkánu a v předhradí pak ještě stavení se vstupní bránou. Zřejmě ve druhé polovině 15. století vzniklo i původně předsunuté opevnění - tzv. Kulatina. Během dalších 200 let stavební činnosti došlo k vybudování impozantního pevnostního komlexu zaujímajícího celý hřeben.

       

Na první fotografii je pohled na tzv. Kulatinu z přístupové cesty mezi první a dryhou bránou. Na druhé fotografii je pohled do jádra hradu od věže. Na třetím snímku je pohled severní část jádra s portálem šesté brány a na čtvrtém pak pohled přes šíjový příkop na jádro se zbytkem okrouhlého bergfritu v čele a pátou hradní bránu.


KOLEKTIV: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. Severní Morava, Praha 1983.
PLAČEK, M.: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001.
PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001.
PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí. Dodatky, Praha 2007.