Hradisko, též Újezd u Kunštátu

Terénní stopy rozlehlého opevnění na západní výběžku kopce nad soutokem dvou bezejmenných vodotečí a Sebránku, 1 km severně od Újezda u Kunštátu.

V písemných pramenech se lokalita neprojevila, nemáme k dispozici ani archeologické nálezy, které by umožnily její dataci. Charakterem se jeví jako středověká. V druhé polovině 13. století (po roce 1258) zakoupil od rajhradského kláštera sebranický újezd Bohuš, bratr Hartmana z Holštejna. Lze uvažovat, že lokalita představuje pokus o založení nového rodového dominia, jenž vzal za své po Bohušově odchodu do úřadu maršálka a založení hradu Drahotuše na tamnější výsluze.

Jednodílná dispozice mírně lichoběžného půdorysu (85 x 40 m) byla od náhorní plošiny oddělena šíjovým příkopem přecházejícím v okružní příkop doplněný valem. Za šíjovým příkopem, překonaným cestou přes úzký násyp, se nachází nejvyšší část areálu s pahorkem (13 x 8 m) ve východním koutu. Podél severovýchodní strany je patrná terénní deprese a další stopy se nachází v zadní části dispozice. Celek je interpretován jako nedokončené staveniště hradu, což by mohlo vysvětlovat i absencí nálezů.

       

Na první fotografii je pohled na čelo přes šíjový příkop překonaný úzkým násypem cesty. Na druhé fotografii je celkový pohled na lokalitu z pahorku v čele, na třetí jihovýchodní strana směrem k čelu a na čtvrté opačná severovýchodní směrem k zadní části.


PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001