Hradec Králové

Téměř zcela zaniklý hrad v sousedství kláštera minoritů v nároží města na výrazném pahorku.

Hrad vznikl v místě staršího hradiště v prvé polovině 13.století. V letech 1308 - 1316 zde sídlila Eliška Rejčka. Za Jana Lucemburského byl hrad zastaven a později za vlády jeho syna Karla IV. vykoupen a v roce 1344 byly zchátralé budovy značným nákladem opraveny. Na počátku 15.století hrad spolu s městem dvakrát vyhořel. Roku 1420 jej obsadil císař Zikmund se svou posádkou, která se zde ale dlouho neudržela. V roce 1423 hrad dobyli Orebité a pobořili jej. Od té doby zůstal v troskách.
V roce 1503 purkarbí Václav Číč z Nemyčevsi vykoupil několik domů, které mezitím na sousedním klášteřišti a části hradského areálu vyrostly pro stavbu nového purkrabství. Jeho výstavba se táhla od poloviny 16.století do roku 1586. Dům purkrabského úřadu zůstal královským majetkem a byl nazýván Nový hrad. Původní areál označovaný jako Starý hrad sloužil městu ke skladovacím účelům pro něž byl upravován a členěn. Byly v něm vystavěny nové objekty, např. solnice. Dnes je zcela pohlcen městskou zástavbou.

Vědomosti o podobě královehradeckého hradu zůstávají vzhledem k výrazným změnám v reliéfu a novověkým zásahům velmi zlomkovité. Jednalo se o rozsáhlý, lichoběžný areál s oblou částí obrysu, která tvořila severozápadní nároží města. Jediné nesporné informace se týkají opevnění západní strany. Velmi neobvyklou podobu mělo jihozápadní nároží. Z obvodu hradu vystupovala dosud částečně zachovalá okrouhlá věž, která je dnes jediným patrným pozůstatkem hradu. Svojí polohou umožňovala boční postřel hradby hradu a částečně i městkého opevnění. Druhá okrouhlá věž se podle historických vyobrazení nacházela na styku západní strany hradu s oblým severozápadním nárožím. Věž i svým situováním měla charakter hradební, tedy flankovací věže. Obě věže byly, jak již bylo zmíněno okrouhlé. Svým tvarem se tak lišil od čtverhranných věží městkého opevnění. Existence a podoba další věží není známa, i když je lze s velkou pravděpodobností předpokládat. Podoba hradu byla s velkou pravděpodobností určena starší sídlištní situací a zřejmě se jednalo o vícevěžový objekt. Flankovací charakter obou zmíněných věží naznačuje směr úvah k francouzskému kastelu.


               

Na první fotografii je pohled na severozápadní nároží hradu s kostelem sv. Jana Nepomuckého. Na druhé a třetí fotografii je novověká zástavba na ploše hradu, na čtvrté fotografii je pohled na areál hradu a minoritského kláštera z Bílé věže. Areál hradu se nachází zhruba od kostela sv. Jana Nepomuckého doleva, klášteřiště pak doprava v místech býv. vojenské nemocnice, oboje v hloubce zhruba do poloviny bloku domů v popředí.

Literatura:
Encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kol. autorů